11 C 17/2021-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacených úvěrů. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 14. 2. 2019 smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 31.000 Kč, a to na úvěrovou kartu [číslo] jejíž podmínky žalovaný porušil, takže došlo k zesplatnění úvěru k 16. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně z 27. 1. 2020. Účastníci řízení dále uzavřeli dne 30. 5. 2019 smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s výší úvěrového rámce 30.000 Kč, a to pod [číslo] jejíž podmínky žalovaný porušil, takže došlo k zesplatnění úvěru k 16. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně z 28. 1. 2020. Aktuální výše a struktura žalované částky, která představuje částku dlužnou z obou úvěrových smluv, nebyla žalovaným jakkoliv zpochybněna a nebyla zaplacena ani na základě předžalobní výzvy k plnění zaslané žalobkyní žalovanému na jí známou adresu ve lhůtě stanovené právním předpisem. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl., vztažmo k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 142 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16.547,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.463 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61.567,76 Kč sestávající z částky 3.580 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.640 Kč ve výši 2.444,40 Kč.