13 C 204/2019-162 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16. 7. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 10.997.796,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2019 do zaplacení, skutkově uváděje, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 4. 1. 2016, dle níž se žalovaná zavázala zpracovat podnikatelský záměr a žádost s přílohami pro potřeby žádosti o dotaci, zpracovat veškeré administrativní úkony spojené s čerpáním dotace z [příjmení] [příjmení] program„ technologie“, zpracovat veškeré administrativní činnosti včetně asistence u případných kontrol po celou dobu udržitelnosti projektu. Žalovaná zpracovala jménem žalobkyně žádost o veřejný projekt CZ. 01.2.06 [číslo] [číslo]. Podklady, které žalobkyně žalované předala po předchozím odsouhlasení pro potřeby žádosti o dotaci ve výši 31.422.276 Kč, byly žalovanou nesprávně odevzdány, kdy uvedla částku 23.393.745 Kč, a to přes skutečnost, že žalované ze strany žalobkyně byla předána i tabulka s vyčíslením jednotlivých položek, o jejichž dotaci má být požádáno. Žalovaná v žádosti o dotaci uvedla chybnou částku (opomenula jednu položku v hodnotě 297.344 Euro), kdy namísto částky ve výši 31.422.276 Kč požádala o dotaci z nižší částky ve výši 23.411.074 Kč. Po zjištění této chyby žalované musel být celý projekt upraven, kdy realizace projektu s původní technologií v nižší částce nebyla možná. Vzhledem ke kladnému rozhodnutí o dotaci, která byla schválena ve výši 8.193.875,90 Kč, neexistuje žádný důvod, proč by nebyla dotace přiznána i v částce vyšší, tj. ve výši 35 % z částky 31.422.276 Kč. Z důvodu této nesprávné žádosti tak vznikla žalobkyni škoda ve výši 2.803.920,70 Kč (35 % z částky 8.011.202 Kč). Změny, které byly provedeny v projektu z důvodu pochybení žalované, měly za následek prodloužení samotné realizace projektu o tři měsíce, kdy projekt měl být dokončen v období prosinec 2017, přepracování projektu mělo za následek jeho dokončení až v únoru 2018 O této skutečnosti byla žalovaná informována, neshledala žádné problémy v prodloužení realizace projektu ve vztahu k nároku na dotaci (žalovaná byla odpovědná za samotnou administraci projektu a za čerpání dotace). Projekt byl dokončen dne 28. 2. 2018, žádost o proplacení dotace byla ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu krácena o 100 %, kdy namísto schválené dotace ve výši 8.193.875 Kč žalobkyně na dotaci neobdržela žádnou částku. Rozhodnutí o krácení dotace z 11. 6. 2018 se žalobkyni ani přes podané opravné prostředky zvrátit nepodařilo. V důsledku pochybení ze strany žalované, které spočívalo v chybně podané žádosti o dotaci, v chybném poradenství žalované, vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 10.997.796,60 Kč, která nebyla žalovanou uhrazena přes předžalobní výzvu z 12. 4. 2019. Do protokolu o jednání dne 11. 2. 2021, podáním z 10. 3. 2021, žalobkyně specifikovala chybné poradenství žalované tak, že spočívalo ve formální chybě při uvedení nesprávné částky v požadavku o dotaci, kdy došlo k opomenutí jednoho stroje a nesprávnému vyčíslení požadované dotace. Chybné poradenství rovněž spočívalo ve skutečnosti, že žalovaná žalobkyni ujišťovala o možnosti prodloužení lhůty pro uplatnění dotace, a to v e-mailu z 22. 2. 2018, kdy ze strany projektového manažera Ing. [příjmení] docházelo ve vztahu k žalobkyni k ujištění o možnosti prodloužení lhůty. V podání z 18. 5. 2021 se žalobkyně vyjádřila k podání žalované z 5. 5. 2021, kdy v bodě II. bylo uvedeno, že i v případě nenárokové dotace jsou stanovena pravidla, která je nutné splnit a pouze jejich nesplnění či chybné doložení má za následek zkrácení či nepřiznání nárokované částky. V daném případě se jednalo o nenárokovou dotaci, ale v případě splnění podmínek, které byly předem stanoveny, by dotace byla proplacena. Dotace poskytnuta byla, a to dne 26. 5. 2017, na proplacení se čekalo a bylo k němu nutné doložit splnění podmínek, kdy jedinou podmínkou, která nebyla splněna, a která byla správním orgánem vytčena, bylo nesplnění indikátoru [číslo], kdy jen díky nesplnění tohoto indikátoru byla dotace krácena o 100 %, kdyby indikátor byl naplněn, dotaci by žalobkyně obdržela. Uvedený indikátor byl lhůtou 31. 12. 2017, kdy do tohoto data mělo dojít k zařazení technologií do užívání a úhradě faktur. Dotace tak byla krácena pouze z důvodu nesplnění tohoto indikátoru, kdy k nedodržení termínu a nesplnění indikátoru došlo pouze a jen z důvodu na straně žalované, a to v důsledku většího počtu zásadních pochybení – prodloužení projektu o tři měsíce a následnému ubezpečení ze strany odpovědného zástupce žalované, že prodloužení realizace a nesplnění termínu nevadí, že je to v pořádku. [ulice] skutečnosti (prodlení dodavatele) nebylo důvodem, pro který nebyl indikátor naplněn. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva ze 4. 1. 2016, žalovaná v žádosti o dotaci chybně uvedla výši částky, poskytnutá dotace tak činila 8.193.875,90 Kč, kdy poskytovatel dotace rozhodl dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb. o zkrácení této dotace žalobkyni o 100 % pro nenaplnění indikátoru [číslo] (počet nainstalovaných technologií) do 31. 12. 2017, jak uvedeno v bodě II. podání z 10. 9. 2019. Žalovaná namítala, že přes tvrzená pochybení žalované v souvislosti s předmětnou žádosti o dotaci, zde není příčinná souvislost mezi tvrzeným protiprávním jednání a škodou, neboť došlo k přerušení kauzálního nexu, kdy zde byly nové okolnosti, které působily jako samostatná a výlučná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost, neboť nenaplnění indikátoru [číslo] do 31. 12. 2017 bylo zapříčiněno poruchou na výrobní lince dodavatele žalobkyně, ani při bezvadném splnění závazků žalované ze smlouvy o poradenství z 4. 1. 2016 by nedošlo k naplnění indikátoru [číslo] a indikátoru [číslo] a poskytovatel by dotaci neproplatil, jak specifikováno v bodě III. podání z 10. 9. 2019. Podáním z 14. 4. 2020 (doplnění odvolání do rozsudku) žalovaná specifikovala své námitky ve vztahu k naplnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti za škodu, zejména namítala, že škoda odpovídající částce krácené dotace byla způsobena nedodržením dotačních podmínek ze strany žalobkyně, kdy žalobkyně nesplnila závazný indikátor [číslo] (pozdní úhrada poslední vyúčtovací faktury a pozdní zařazení technologie do užívání). Žalovaná namítala, že nemůže nést odpovědnost za prodlení dodavatele žalobkyně, které vzniklo nezávisle na její vůli, kdy ke zpoždění realizace projektu došlo v důsledku výpadku výroby dodavatele technologií, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání. Dále žalovaná namítala, že následnou změnou projektu ze strany žalobkyně došlo zcela zjevně k přerušení kauzální nexu, tj. příčinné souvislosti mezi chybou v žádosti o dotaci a pozdě dokončeným projektem. Ve vztahu k tvrzené škodě ve výši 2.803.920,70 Kč žalovaná namítala, že tato nevznikla, kdy nedošlo k umenšení majetku z důvodu jednání žalované a ke změně projektu (snížení jeho hodnoty) došlo z objektivně ekonomických důvodů. Ve vztahu k tvrzené škodě ve výši 8.193.587,90 Kč žalovaná namítala, že ta byla výlučně zapříčiněna pozdním dokončením projektu z důvodu výpadku výroby dodavatele žalobkyně, což je okolnost, která působila jako rozhodující příčina vzniku škody bez ohledu na jednání žalované. V podání z 20. 11. 2020 žalovaná zcela odkázala na doplnění odvolání podáním z 14. 4. 2020, specifikovala důkazní návrhy ve vztahu k otázce, z jakého konkrétního důvodu došlo ke změně projektu a kdo byl za změnu odpovědný, kdy ke změně projektu nedošlo jednáním žalované, nýbrž kombinací nadměrně dlouhého schvalovacího procesu ze strany poskytovatele dotace a navazujícího podnikatelského rozhodnutí žalobkyně založeného zejména na změně trhu. Žalovaná v podání specifikovala své námitky ve vztahu k obsahu e-mailu z 22. 2. 2018 s tím, že byl odeslán v době po dokončení realizace projektu ze strany žalobkyně, jeho obsahem nebylo jakékoliv ujištění o možném prodloužení termínu realizace projektu, kdy žádost o prodloužení byla odeslána 15. 12. 2017, tj. cca o tři měsíce dříve než předmětný e-mail. V podání z 5. 5. 2021 se žalovaná vyjádřila k otázce povahy předmětné dotace tak, že se jedná o dotaci nenárokovou ve smyslu § 14 odst. zákona č. 218/2000 Sb., kdy v případě takové dotace není postaveno na jisto, že každý žadatel, který splní určité základní podmínky, dotaci získá a že dotaci získá v požadované výši. Rozpočtová pravidla vychází z toho, že na dotaci není právní nárok, je umožněna relativně volná úvaha poskytovatele, zda dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytne. Poskytovatel nemůže uvedené prostředky poskytnout ze své vlastní vůle, ale vždy rozhodne o žádosti žadatele o dotaci nebo o návratnou finanční výpomoc. Žádosti o dotaci se vyhodnocují na základě hodnotících kritérií spojených s výzvou, jsou-li splněna hodnotící kritéria a rozhodnuto o poskytnutí dotace, následuje uzavření smlouvy stanovující podmínky realiz