10 C 434/2022-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Osvojitel se domáhal osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně] (dále jen„ osvojenec“) s odůvodněním, že od dvou let osvojované s ní a její matkou žije ve společné domácnosti, přičemž se mezi nimi vytvořil prakticky vztah rodič – dítě. S biologickým otcem osvojovaná již řadu let nemá žádný kontakt. 2. [celé jméno osvojenkyně] jako osvojenec se k návrhu na osvojení připojila. 3. Manželka osvojitele, která je zároveň matkou osvojované, s osvojením rovněž souhlasila. 4. Soud provedl k důkazu rodný list osvojované, oddací list osvojitele a matky osvojované, rozhodnutí [stát. instituce] o změně příjmení a účastnické výslechy osvojitele, osvojované i manželky osvojitele a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Osvojovaná [celé jméno osvojenkyně] se narodila dne [datum] z manželství [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozené [příjmení], a [jméno] [příjmení] jako [jméno] [příjmení]. Její rodiče se po dvou letech rozvedli, načež matka osvojované navázala vztah s osvojitelem, který s nimi začal žít ve společné domácnosti. Dne [datum] uzavřeli manželství, narodila se jim dcera [jméno]. Osvojitel o osvojovanou pečoval od malička, mají spolu hezký vztah. S biologickým otcem se osvojovaná přestala vídat před svým desátým rokem a v současné době o něm nic neví a nemá k němu žádný vztah. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] bylo osvojované povoleno užívat příjmení [celé jméno osvojenkyně]. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle § 794 občanského zákoníku, osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. 8. Podle § 795 občanského zákoníku, předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. 9. Podle § 796 odst. 2 občanského zákoníku, o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. 10. Podle ust. § 846 občanského zákoníku lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle ust. § 847 odst. 1, 2 občanského zákoníku lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 12. Podle ust. § 850 odst. 2 věta první nového občanského zákoníku trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. 13. V daném případě se osvojitel domáhal osvojení zletilého osvojence, které je obdobou osvojení nezletilého dítěte a které má sloužit ke sjednocení faktických a právních rodinných vztahů. Soud má za to, že jsou splněny podmínky pro osvojení osvojence dle ust. § 846 a § 847 občanského zákoníku, neboť osvojení není bezpochyby v rozporu s dobrými mravy, osvojenec byl od útlého věku vychováván osvojitelem jako vlastním otcem, vytvořil se mezi nimi silný citový vztah odpovídající vztahu rodičů a dětí a osvojitel je manželem matky osvojence. Rozpor osvojení s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence ve smyslu ust. § 847 odst. 2 nového občanského zákoníku soud z důvodu dlouhodobé absence jakéhokoli kontaktu a zájmu ze strany biologického otce k osvojované neshledal. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla zjištěna žádná zákonná překážka pro navrhované osvojení, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. 14. Podle § 23 z.ř.s. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož se jedná o věc osobního stavu.