18 C 324/2021-42 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy specifikované ve výroku tohoto usnesení (dále jen„ předmětné nemovitosti“) s odůvodněním, že dne 16. 11. 2016 uzavřeli zástavní věřitelka s dlužníkem, [právnická osoba], a.s. [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ zástavní dlužník“) smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl zástavní věřitel dlužníkovi zápůjčku ve výši 5.500.000 Kč, kterou se dlužník zavázal zaplatit ve lhůtě do 31. 12. 2026. K zajištění uvedené pohledávky zastavil dlužník zástavní smlouvou ze dne 16. 11. 2016, které jsou specifikované ve výroku tohoto usnesení. Notářským zápisem NZ [číslo] ze dne 1. 7. 2020 byla sepsána Dohoda se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu, kterou dlužník uznal svůj závazek vůči zástavnímu věřiteli ve výši 5.500.000 Kč s příslušenstvím a zavázal se k splátkám. V zástavní smlouvě se zástavní dlužník zavázal, že bez předchozího souhlasu zástavního věřitele nezatíží zastavené věci jakýmkoli dalším zástavním právem ani je nepřevede na třetí osobu či nezřídí k nim jiná věcná či závazková práva ve prospěch třetí osoby a nebude činit nic, co by snížilo hodnotu zastavených věcí, zejména neuzavře smlouvu o nájmu. V lednu 2021 bylo z výpisu z katastru nemovitostí zjištěno, že dlužník zřídil bez souhlasu zástavního věřitele další zástavní právo, a to k pozemku p. č. 141/2, který je součástí zastavených věcí, ve prospěch zástavního věřitele, [jméno] [jméno], [číslo] [anonymizováno], ul. [anonymizováno], [země], DIČ: [číslo] k zajištění dluhů do výše 300.000 eur. Dopisem ze dne 26. 4. 2021 vyzval zástavní věřitel dlužníka k odstranění závadného stavu, a to k výmazu výše uvedené ve lhůtě do 31. 5. 2021. Ze společného jednání zástavního věřitele a dalšího věřitele pana [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že dlužník dluží tomuto věřiteli ke dni podání žaloby částku 195.995,60 EUR, přičemž tento dluh řádně nesplácí. Od února 2021 dlužník řádně nesplácí sjednané úroky půjčky a dluží ke dni podání žaloby 12.257 Kč. [příjmení] to dluží ze zápůjčky zástavnímu věřiteli částku 287.519,95 Kč vzniklou z titulu neuhrazených faktur dle smlouvy o spolupráci uzavřené mezi zástavním věřitelem a dlužníkem. Ke dni podání návrhu je vlastníkem předmětných zastavených věcí a zároveň zástavcem žalovaná společnost. 2. Žalovaná vyjádřila s podaným návrhem svůj souhlas. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání. 4. Podle § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. S ohledem na shora uvedené proto soud ve věci provedl k důkazu toliko listiny předložené žalobkyní a dospěl k závěru o skutkovém stavu věci shodně jak uvedeno v žalobě. 5. Podle § 358 odst. 1 věty první, odst. 3 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 6. Zástavní právo je právním institutem sloužícím k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn. V takovém případě lze dosáhnout uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a to buď ve veřejné dražbě, nebo soudním prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž v první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu zástavního věřitele na nařízení soudního prodeje zástavy. Pokud soud v první fázi usnesením nařídí soudní prodej zástavy, nastává druhá fáze soudního prodeje zástavy, v níž podává zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy tedy není„ sporem“ či„ nesporem“, není ani řízením nalézacím, ani řízením exekučním, jedná se o zvláštní typ řízení před soudem, jehož účelem je dosáhnout zpeněžení zástavy tak, aby zástavní věřitel mohl z výtěžku zpeněžení uspokojit svou pohledávku za dlužníkem. 7. V řízení o nařízení soudního prodeji zástavy soud zkoumá dle ust. § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. pouze tři skutečnost - zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené skutečnosti se v řízení o soudním prodeji zástavy ani neprokazují, pro nařízení prodeje zástavy se pouze vyžaduje, aby byly listinami či jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné, dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ust. § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. se neprovádí. 8. V daném případě zástavní věřitelka doložila shora uvedené skutečnosti listinnými důkazy. Soud proto návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy v plném rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení bude v souladu se závěry Ústavního soudu ČR (nález II., ÚS 114/06, III. ÚS 68/16) rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení.