19 C 35/2022-32 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující jistinu ve výši [částka], kterou byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu smlouvy o vedení běžného účtu. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně porušil povinnost z uvedené smlouvy, neboť přečerpal žalobkyní vedený bankovní účet nad rámec sjednaného limitu, čímž na tomto účtu dosáhl nekrytého záporného zůstatku (tzv. nepovoleného debetu). Tento dluh žalobkyni ani přes její výzvu neuhradil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ze smlouvy o vedení běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že se touto smlouvou žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný bankovní účet ve smyslu § 708 a násl. obchodního zákoníku. Žalovaný se zavázal, že bude udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši [částka] (čl. I. odst. 3 písm. a) smlouvy). Téhož dne uzavřeli účastníci smlouvu o vydání platební karty. Žalovaný se v období od [datum] do [datum] dostal do debetu ve výši [částka] a dlužná částka se navýšila o poplatky dle aktuálního ceníku žalobkyně dle čl. XVI. odst. 1 obchodních podmínek a o připsané úroky z prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o vedení běžného účtu, na jejímž základě čerpal z žalobkyní vedeného bankovního účtu prostředky tak, že dosáhl nepovoleného záporného zůstatku, a to aniž by prokázal, že jistinu tohoto nepovoleného debetu vrátil. Podle § 708 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku se banka smlouvou o běžném účtu zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Dluh klienta na běžném účtu přitom podle ustálené judikatury je třeba považovat za závazek ze smlouvy o běžném účtu. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citované zákonné ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nevrácenou jistinou čerpaných prostředků s kapitalizovaným úrokem z úvěru a bankovními poplatky, včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].