10 C 245/2025-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že mezi manžely došlo vzhledem k odlišným povahovým vlastnostem i cílům k rozporům a vzájemnému odcizení. Manželé spolu již 3 roky nežijí a dle manželky je obnovení manželského soužití zcela vyloučeno.Manžel s návrhem manželky na rozvod nesouhlasil s tím, že je předčasný, ještě by se rád pokusil o záchranu manželství. K výzvě soudu, aby doplnil tvrzení dle § 755 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. a uvedl důvody, z jakých by byl rozvod manželství v rozporu s jeho zájmem, jaká zvlášť závažná újma by mu rozvodem byla způsobem a jaké mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, sdělil, že nic dalšího doplnit nechce.Podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, se osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.Neboť manželka je státní příslušnicí Ázerbajdžánu a manžel má ruské státní občanství, rozhodoval soud podle výše citovaných ustanovení podle právního řádu České republiky, v níž mají manželé obvyklý pobyt.Mezi manžely bylo nesporné, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, , z manželství se nenarodily žádné děti a manželé netvoří manželské společenství a intimně se nestýkají minimálně po dobu 1 roku.Z výslechu manželky soud zjistil, že zpočátku bylo soužití spokojené, časem vyšly najevo rozdíly v povahách, temperamentech i jiných životních cílech manželů. Manželka je v České republice lépe integrovaná než manžel, který stále nemluví česky, je tak na ní odkázaný a ona v něm nemá žádnou oporu. Manželé nemají společné děti ani majetek, s manželem už dál žít nechce.Z výslechu manžela soud zjistil, že změnu v soužití pocítil asi před rokem až rokem a půl, od té doby se mezi manželi vyskytovaly konflikty, byť nebyly nijak důležité. Od jara nežijí ve společné domácnosti, vídají se zhruba jednou za měsíc.Výše uvedené nesporné skutečnosti i dílčí skutková zjištění učiněná z účastnických výslechů pokládá soud za skutkový závěr ve věci.Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z. po dobu minimálně jednoho roku, jelikož netvoří manželské společenství, manželka rozhodně odmítá, že by bylo možné manželské soužití obnovit a v manželství setrvat.Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v citovém odcizení a rozdílných názorech na společné soužití.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.