13 C 469/2020-16 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 9. 1. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně dlužné pojistné ve výši 1 665 Kč za období od 1. 1. 2019 do 30. 4. 2019ze smlouvy uzavřené na základě návrhu pojistné smlouvy pro pojištění vozidel ze dne 1. 7. 2018, kdy k jejímu uzavření došlo okamžikem zaplacení prvního pojistného. Ohledně toho, kdy bylo toto pojistné uhrazeno, ani do jaké lhůty měl být návrh na uzavření smlouvy přijat, žalobkyně nic neuvedla. Jednalo se o pojištění vozidla zn. Renault Espace, [registrační značka]. 2. Lhůta pro přijetí návrhu je naprosto základní rozhodnou skutečností, neboť není-li tvrzeno, do kdy mělo být pojistné zaplaceno, a prokázáno, že se tak i ve lhůtě stalo, nemohla vzniknout samotná pojistná smlouva. 3. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vyžaduje pojistná smlouva na dobu jednoho roku a více písemnou formu. Tato se má za zachovanou, pokud přijal pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. 4. Za situace, kdy žalobkyně netvrdila ani lhůtu ani datum úhrady, nebylo tak v řízení co prokazovat a ani tedy učinit závěr, že existuje smlouva, ze které žalobkyně nárokuje plnění. Jelikož se k jednání nikdo nedostavil, tedy žalovaný nárok nemohl ani uznat a žalobkyně nemohla být vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a poučena o následcích nesplnění této povinnosti, nezbylo než žalobu zamítnout již pro neunesení břemene tvrzení. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá ze skutečnosti, že v řízení byl plně úspěšný žalovaný. Ten by tak měl nárok na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žádné náklady mu však nevznikly.