29 C 101/2020-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce tvrdil, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným byla dne 10.11.2017 uzavřena smlouva o zápůjčce znějící na částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí půjčky nejpozději do 8.12.2017. Této své povinnosti žalovaný dle tvrzení žalobce nedostál a je proto v prodlení se splácením zápůjčky. Dle tvrzení žalobce žalovaný nereagoval na žádnou předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky, ani tu, kterou žalobce žalovanému zaslal prostřednictvím svého právního zástupce dne 25.11.2019. Pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce byla dvakrát postoupena, sice původním věřitelem [právnická osoba] na [právnická osoba] a to dne 30.1.2019 a 21.2.2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobcem a [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10.11.2017 bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla částka 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným poplatkem do 8.12.2017. Ze smluv o postoupení pohledávek z 30.1.2019 a 21.2.2019 má soud za prokázané, že předmětná pohledávka ze smlouvy o zápůjčce přešla na žalobce a z toho vyplývá i jeho aktivní věcná legitimace ve sporu. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem doporučeného psaní bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného dne 25.11.2019 k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky, které se žalovaný zavázal ve sjednané době vrátit společně se sjednaným poplatkem, který však žalobce nepožaduje. Předmětná pohledávka ze smlouvy o zápůjčce přešla na žalobce, jak vyplývá z předložených listinných důkazů, zejména ze smluv o postoupení pohledávek. Žalobce svá tvrzení prokázal, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).