29 C 111/2020-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce tvrdil, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla dne 10.12.2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalovanému zápůjčka ve výši 2 000 Kč a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se dle tvrzení žalobce zavázal vrátit původnímu věřitele zápůjčku včetně poplatků a to do 22.12.2014, avšak této své povinnosti žalovaný nedostál. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 21.12.2017, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani poté, co byl vyzván prostřednictvím právního zástupce k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce ve spojení s výpisem z účtu věřitele bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] coby původním věřitelem a žalovaným byla dne 10.12.2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 2 000 Kč a to převodem na jeho účet, který žalovaný uvedl ve své žádosti o půjčku. Předmětná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit, avšak této své povinnosti nedostál. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je dovozována aktivní věcná legitimace žalobce. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.).