12 C 260/2019-222 — Okresní soud v Liberci

1. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, č.j. [číslo jednací] byl k samostatnému řízení vyloučen vzájemný návrh žalovaného [celé jméno žalobce] (v daném řízení žalobce) o uložení povinnosti zaplatit vypořádání podílu na společných částech domu, pozemkových parcelách [číslo] zhodnocení nebytové jednotky [číslo] Krajský soud dospěl k závěru, že společnému projednání nároku uplatněného vzájemným návrhem žalovaného brání věcná nepříslušnost krajského soudu, proto nemohl být vzájemný návrh projednán u krajského soudu a tento byl postoupen věcně příslušnému Okresnímu soudu v Liberci (otázka věcné příslušnosti byla řešena Vrchním soudem v Praze, který vydal usnesení [číslo jednací], ve kterém rozhodl, že k projednání a rozhodnutí dané věci jsou podle § 9 odst. 1 o.s.ř. v prvním stupni příslušné okresní soudu, v daném případě to je Okresní soud v Liberci). 2. Dne [datum] vydal Okresní soud v Liberci usnesení č.j. [číslo jednací], kterým řízení o vzájemném návrhu přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. [spisová značka] (toto řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek ve věci samé č.j. [číslo jednací]; pro úplnost je třeba dodat, že proti rozhodnutí krajského soudu bylo podáno odvolání, které bylo Vrchním soudem v Praze odmítnuto usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a dovolání již není přípustné). 3. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] vyplývá, že byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného [celé jméno žalobce], aby bylo zřízeno vlastnické právo k jednotkám, podílové spoluvlastnictví ke společným částem domu v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] dle jeho návrhu z [datum], označeného jako Dodatek [číslo] ke smlouvě o výstavbě z [datum]. 4. Jak je uvedeno výše, další vzájemný návrh [celé jméno žalobce] byl vyloučen k samostatnému řízení a následně postoupen k projednání Okresnímu soudu v Liberci. Vzhledem ke skutečnosti, že tento vzájemný návrh byl neurčitý a neúplný, kdy neobsahoval náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení podle § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), byl žalobce vyzván k doplnění a opravení neurčitého podání. 5. Žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání nereagoval a ve stanovené lhůtě nedoplnil (neopravil) své podání, ačkoliv byl upozorněn na procesní odpovědnost za výsledek řízení. U jednání, které se konalo [datum] byl žalobce zastoupen právním zástupcem, který soudu sdělil, že má za to, že žaloba je určitá, proto nebyla na výzvu soudu doplněna. Žalobce má za to, že pokud se změní výše podílu na společných částech domu, pak na základě toho požaduje, aby mu byla vyplacena částka určena znaleckým posudkem. Pokud jde o další osoby, v jejichž prospěch požaduje žalobce úhradu konkrétní částky jakožto vypořádání na jejich účty, pak má za to, že tyto osoby nejsou v daném sporu aktivně legitimované, nicméně žalobce ohledně tohoto tvrzení neučinil žádný procesní úkon a nedošlo k úpravě žalobního petitu. 6. Žalobce svůj nárok opírá o rozhodnutí krajského soudu, kdy předpokládal, že krajský soud vyhoví jeho návrhu a zřídí vlastnické právo k jednotkám dle Dodatku [číslo]. Krajský soud však návrhu Ing. [celé jméno žalobce] nevyhověl. S ohledem na tuto skutečnost okresní soud z hlediska hmotného práva nemá o čem rozhodovat, když požadované uložení povinnosti zaplatit vypořádání podílů na společných částech domu, pozemkových parcelách [číslo] zhodnocení nebytové jednotky [číslo] je vázáno na schválení Dodatku [číslo]. 7. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že nárok žalobce v dané věci nemá oporu v hmotném právu, proto v dané věci nebylo prováděno žádné dokazování. Žaloba je nedůvodná a jako taková musela být zamítnuta. Pro úplnost soud dodává následující: ze zákona nevyplývá nárok na jakoukoli kompenzaci, pokud dojde ke změně prohlášení a tím i ke změně podílů v důsledku uvedení do souladu se skutečným stavem. Striktně vzato dochází pouze k nápravě protiprávního stavu, kdy výše podílů neodpovídala výši podlahové plochy. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaní na nákladech řízení požadovali částku 748 520,50 Kč. Soudem však byla přiznána pouze částka ve výši 56 047 Kč, což odpovídá s ohledem na předmět sporu a provedené procesní úkony účelně vynaloženým nákladům žalovaných. Jedná se o 3 úkony právní služby po 15 140 Kč (převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 3.5.2021 počítáno z tarifní hodnoty 1 707 906 Kč) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 3 režijní paušály po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 9 727 Kč.