ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2021:12.C.376.2020.1 Datum: 2021-02-25 Předmět: Převod EPR - zaplacení částky 1 052 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 2550 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1882 z. č. 89/2012 Sb."] ["jízdné""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Převod EPR - zaplacení částky 1 052 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 1879 (89/2012 Sb.), § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., § 37 (266/1994 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 052 Kč se zákonným úrokem z prodlení výši 8,05 % ročně z částky 1 052 Kč od 13. 4. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne
12. 4. 2017 využil přepravních služeb [právnická osoba], [IČO], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi Liberec a Jablonné v Podještědí bez platné jízdenky v hodnotě 52 Kč a nemohl se prokázat ani jiným dokladem opravňujícím k jízdě, čímž porušil smluvní přepravní podmínky. Vedle neuhrazeného jízdného je žalovaný dále povinen zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dne 30. 10. 2017 [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] která ji následně dne [datum] postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 20. 6. 2018. Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil.
2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalované, aby se
ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný cestoval dne 12. 4. 2017 vlakem [číslo] provozovaným [právnická osoba],
[IČO] mezi stanicemi Liberec a Jablonné v Podještědí bez platné jízdenky v hodnotě 52 Kč. Jízdné ve výši 52 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč neuhradil. Dne 30. 10. 2017 postoupila [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] pohledávku za žalovaným v celkové výši 1 052 Kč, která ji následně dne 27. 11. 2017 postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s předžalobní výzvou zaslanou dne 20. 6. 2018.
3. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2250 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen „zákon o drahách“) je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a
při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle ustanovení § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu,
ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle ustanovení § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
4. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný tím, že cestoval dopravním prostředkem provozovaným [právnická osoba] bez platné jízdenky, porušil smluvní přepravní podmínky, tedy normu, která se pro žalovaného při použití hromadné dopravy stala závaznou, a současně nedodržel ustanovení § 2550 a následující o.z. upravující smlouvu o přepravě osob, která je pojmově smlouvou úplatnou a právu cestujícího na to, aby jej přepravce dopravil na určité místo, koresponduje pak povinnost zaplatit za to jízdné. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 o.z. k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobkyni. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno.
5. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno
ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.