12 C 377/2020-49 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 2 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se [právnická osoba], IČO [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřel dne 18. 3. 2015 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. [částka]. V rámci Smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY (SN: [číslo] MAC:). S ohledem na opakované porušení povinností žalovaným, když nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, odstoupila [právnická osoba] od Smlouvy, a to dopisem ze dne 7. 1. 2016 Žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek se zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Společnost [anonymizováno] následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: že žalovaný se [právnická osoba] dne 18. 3. 2015 podepsal smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V ní byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY (SN: [číslo] MAC:). Žalovaný nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, v důsledku čehož [právnická osoba] odstoupila dopisem ze dne 7. 1. 2016 od smlouvy. Žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek se zavázal vrátit zapůjčené zařízení do 7 dnů od ukončení Smlouvy, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil řádně a včas, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Společnost [anonymizováno] však následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem. 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dále zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích s tím, že v rámci tohoto smluvního vztahu došlo k dohodě o dodání uvedeného zařízení a platebních podmínkách a žalovaná tuto dohodu porušila, když neuhradila fakturovanou částku. Povinnost platit smluvní pokutu je vázána na porušení smluvní povinnosti (§ 2048 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle bodu 7.4 VOP účinných od 1. 1. 2015 je nutné do 7 dnů po ukončení Smlouvy, vrátil pronajaté Přijímací zařízení, a to na adresu našeho distribučního skladu: [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec]. Podle bodu 7.6 pokud pronajaté Přijímací zařízení není včas a v pořádku (7.4. a 7.5.) vráceno, můžeme [právnická osoba] naúčtovat smluvní pokutu dle ceníku. Podle ceníku účinného od 2. 11. 2015 činí smluvní pokuta částku 2 000 Kč, a to v případě, že přijímací zařízení není vráceno včas a v pořádku Smlouvy a čl. 7 6. VOP). 6. Mezi žalovaným a [právnická osoba] tedy byla uzavřena smlouva poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, v níž byl mimo jiné sjednán pronájem přijímacího zařízení. Společnost [anonymizováno] žalovanému poskytla koncové zařízení, které žalovaný užíval, ale nehradil za něj sjednanou cenu. Společnost [anonymizováno] tedy od smlouvy odstoupila, žalovaný měl do 7 dnů od odstoupení od smlouvy vrátit zařízení, to však neučinil. S ohledem na to, že zapůjčené zařízení nevrátil, je žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 o.z. k postoupení. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zařízení vrátil, nebo že by smluvní pokutu uhradil. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 7. Protože žalovaný svoji povinnost nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k uvedeným třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokátka žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.