13 C 491/2020-24 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 13. 7. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později k výzvě soudu doplněného, učinila žalobkyně dlužné pojistné za období od 10. 8. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 1 181 Kč a dále 2x 300 Kč upomínacího poplatku za upomínku k zaplacení a za pokus o smír, když mělo jít o nároky z pojistné smlouvy uzavřené se žalovaným s počátkem pojištění od 10. 2. 2019 pod [číslo]. 2. V doplnění návrhu žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena dnem zaplacení prvního pojistného, k čemuž došlo 21. 2. 2019 a toto je zohledněno v inkasním bilanci žalobkyně. Přestože byla soudem výslovně vyzvána k tomu, aby uvedla, do kdy byla stanovena lhůta pro přijetí návrhu pojistné smlouvy, tento údaj žalobkyně nedoplnila. 3. Nebylo tedy ani v tomto směru co prokazovat, když nebylo vůbec tvrzeno, do kdy bylo možné návrh přijmout, aby smlouva vznikla. Kromě toho jediný nabídnutý doklad k platbě byla inkasní bilance žalobkyně, což jak je soudu z úřední činnosti známo, je pouze evidence, kterou si vede sama žalobkyně a kde jsou údaje pouze jí samotnou zapsané. Žalobkyni je přitom známo a v jiným případech tak i činí, že je třeba předložit doklad o provedené včasné platbě žalovaného a nikoliv její vlastní záznamy, kde si sama sobě potvrzuje to, co v řízení uvádí. 4. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2759 odst. 1 poslední věta o. z. je možné nabídku pojistitele na uzavření pojistné smlouvy přijmout, a tedy smlouvu uzavřít, i tak, že pojistník včas uhradí pojistiteli pojistné v nabídce uvedené. 5. O toto ustanovení tedy žalobkyně opírala svoje tvrzení, že byla uzavřena pojistná smlouva a má tak smluvní titul k nároku na pojistné, kterého se domáhá. Právě z tohoto ustanovení ale současně plyne i to, co je třeba nejprve tvrdit a následně i prokázat, aby žalobkyně mohla v řízení uspět, a k čemu byla mj. i žalobkyně soudem v rozsahu, kde netvrdila, výslovně vyzvána. Jde o tvrzení, kolik činilo pojistné dle nabídky, a do kdy byla stanovena lhůta pro jeho úhradu, aby došlo k uzavření smlouvy, dále pak o tvrzení, kdy uhrazeno bylo, a že se tak tedy stalo včas. Jakmile tyto údaje nejsou tvrzeny a následně i prokázány, nemůže být žalobě vyhověno. 6. Povinnost tvrdit je jednou ze zcela základních povinností žalobkyně, kdy dle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) musí tvrdit pro rozhodnutí věci významné skutečnosti s tím, že pokud je neobsahuje žaloba či písemné vyjádření, lze je ještě uvést v průběhu řízení. Soud byl proto připraven (když neuspěl se svou výzvou k doplnění), poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti dotvrdit rozhodné skutečnosti a označit k nim důkazy znovu včetně upozornění na následky nevyhovění výzvě při jednání. Svou neúčastí se však žalobkyně tohoto práva sama vzdala. 7. Lhůta pro přijetí návrhu je naprosto základní rozhodnou skutečností, neboť není-li tvrzeno, do kdy mělo být pojistné zaplaceno, a prokázáno, že se tak i ve lhůtě stalo, nelze prokázat, že vznikla samotná pojistná smlouva. Za situace, kdy žalobkyně nevyhověla výzvě soudu a tuto lhůtu nedoplnila ani dodatečně, a kdy se neúčastnila ve věci nařízeného jednání, nemohla prokázat existenci smlouvy, a tedy jí nemohly být přiznány ani žádné nároky z ní plynoucí. Soud proto neprováděl v souladu se zásadou hospodárnosti ve věci ani žádné dokazování, neboť chybělo základní tvrzení, které by mělo být prokazováno, a tedy ani prokázání některých dalších skutečností by nemohlo na výsledku nic změnit. Žalobu za tohoto stavu nezbylo než zamítnout již pro neunesení břemene tvrzení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá ze skutečnosti, že v řízení byl plně úspěšný žalovaný. Ten by tak měl nárok na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žádné náklady mu však nevznikly, tedy nebyly nikomu ani přiznány.