13 C 546/2020 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne 7. 7. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zahájila řízení o několik nároků, které měly vzniknout její právní předchůdkyni [právnická osoba] ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené dne 14. 4. 2015 se žalovanou pro odběrné místo [obec a číslo], a které od ní nabyla postoupením. Konkrétně žalovala nedoplatek z vyúčtování dodávky za období od 29. 6. 2016 do 26. 6. 2017 ve výši 95 Kč, které zůstaly neuhrazeny z původní výše 5 122 Kč, když nedoplatek v této výši byl vyúčtován fakturou [číslo] splatnou dne 24. 7. 2017. Dále s tvrzením, že se žalovaná po uzavření smlouvy dostala do prodlení s úhradou nijak blíže neupřesněných smluvních závazků, kdy mělo dojít postupitelem k ukončení smluvního vztahu, aniž by rovněž bylo jakkoli konkretizováno, kdy a jak k tomu došlo, nárokovala žalobkyně smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč. Kdy došlo k odpojení, tvrzeno rovněž nebylo, a dále žalobkyně nárokovala 2x 95 Kč za smluvní poplatek, jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev k úhradě měsíčních zálohových plateb, se kterými měla být žalovaná v prodlení, které však nebyly rovněž nijak konkretizovány. Předmětem řízení ještě žalobkyně učinila nedoplatek z vyúčtování dodávky za období od 27. 6. 2017 do 9. 2. 2018 ve výši 10 128 Kč vyúčtovaných fakturou [číslo] splatnou 27. 2. 2018 Celkem tak v řízení nárokovala 11 233 Kč za pohledávky své právní předchůdkyně, které měla nabýt na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017, kdy kromě jistin vždy od data po tvrzené splatnosti vyúčtování dodávek nárokovala i zákonný úrok z prodlení, v případě 1 010 Kč, pak tento nárokovala také, aniž by však datum počátku prodlení jakkoliv vysvětlila. 2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila a po dobu celého řízení zůstala nečinná. Nároky tedy nejen neuznala, ale ani neučinila žádnou z tvrzených skutečností nespornou. 3. Soud provedl důkaz navrženou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ze které zjistil, že ji žalovaná se společnosti [právnická osoba] uzavřela dne 14. 4. 2015, jak je v žalobě tvrzeno. Odběrné místo bylo [obec a číslo], kdy jde i o adresu zasílací dle smlouvy, tato pak byla uzavřena na dobu neurčitou. Z faktury [číslo] soud dále zjistil, že žalované za sjednané odběrné místo byl vyúčtován za období od 29. 6. 2016 do 26. 6. 2017 nedoplatek ve výši 5 122 Kč, splatnost faktury byla uvedena v den 24. 7. 2017. Z faktury pak nelze učinit závěr, kdy a zda vůbec se dostala do dispozice žalované. Toto by případně mohlo být dovozeno z tvrzené úhrady částky 5 027 Kč, pokud by například byly použity údaje z faktury, žalobkyně však úhradu pouze tvrdila, ale nijak nedoložila. K výzvě soudu, aby nejpozději při jednání navrhla a předložila důkaz k tomu, že se vyúčtování dostalo do dispozice žalované, pak žalobkyně sdělila, že s ohledem na zasílání dopisem přirozeně nepřichází v úvahu, aby takový doklad předložila. Namísto toho uvedla, že má interní záznamy, nikoliv však k dostání se do dispozice, ale k odeslání, což je jiná skutečnost. 4. Zcela shodná situace pak důkazně nastala i u vyúčtování za navazující období od 27. 6. 2017 do 9. 2. 2018, kdy z faktury [číslo] soud zjistil, že jde o mimořádnou fakturu a konečný účet, jak žalobkyně tvrdila, kdy vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 10 128 Kč, na němž pak splatnost byla uvedena 27. 2. 2018 Ani ze samotného vyúčtování nevyplývá, že by se dostalo do dispozice žalované a žalobkyně zde rovněž ani k výzvě soudu žádný důkaz k této skutečnosti nenabídla. 5. Co se týká nárokovaných tří poplatků, tak zde nebylo k čemu provádět dokazování, neboť žalobkyně ani řádně netvrdila. Pokud nárokovala poplatek za odpojení, tak netvrdila ani to, že k odpojení vůbec došlo, a kdy se tak stalo, a k tomu pak nenavrhla tím pádem ani žádný důkaz. Jestliže tedy chyběla už jen skutková tvrzení ohledně samotného odpojení, nepřipadalo v úvahu zabývat se dále důkazně nárokem, který za to měl vzniknout. Ohledně poplatků za upomínky pak žalobkyně rovněž ani netvrdila, že by žalovaná měla povinnost, a podle čeho a v jaké výši a kdy hradit zálohy, rovněž neuvedla, které konkrétní nezaplatila, a že tak vůbec existoval důvod cokoli upomínat. S ohledem na její nepřítomnost u jednání, přestože byly nařízeny tři věci žalobkyně za sebou, soud nemohl žalobkyni vyzvat, co má konkrétně doplnit za tvrzení a označit k tomu důkazy. 6. Po právní stránce se jednalo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. 7. U těchto dodávek je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě a teprve až ze samotného vyúčtování se dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním, jehož náležitosti jsou stanoveny vyhl. č. 70/2016 Sb., byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit, bez ohledu na to, zda tak skutečně učinil, či nikoliv. Až pokud takovou možnost nevyužije, jde tato skutečnost již k jeho tíži. 8. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou vnímána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně vyúčtování obsahující všechny stanovené náležitosti. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku, a je na žalobkyni, aby bez ohledu na praxi obyčejné pošty pro případ sporu postupovala průkazným způsobem, jinak nese rizika z toho plynoucí. V tomto směru soud připomíná, že tyto závěry v jiném řízení téže žalobkyně byly již potvrzeny i zdejším odvolacím soudem v řízení pod sp. zn. [spisová značka]. 9. Jelikož neunesla žalobkyně důkazní břemeno o tom, že výše uvedené nedoplatky z vyúčtování již byly splatné, nebylo možné žalobě vyhovět. Zamítnuta pak byla žaloba nejen co do nedoplatků z vyúčtování, ale i pokud byly nárokovány smluvené poplatky. V rámci smluvní volnosti si strany mohou sjednat i další úhrady, např. poplatky za upomínky a poplatky za odpojení, kdy pro vznik nároku jsou rozhodná jen jejich ujednání, dohoda tak musí být dostatečně konkrétní. Smluvené podmínky pro vznik nároku, jakož i to, kdy a jak nastaly, však k úspěchu žaloby musí žalobkyně tvrdit a prokázat. V tomto případě, jak je shora uvedeno, ani dostatečně netvrdila. Ohledně odpojení, za který měl náležet smluvený poplatek, neuvedla vůbec nic. Stejně tak netvrdila nic konkrétně k zálohám, které měly být upomínány, kdy právě za toto upomínání měly náležet další poplatky. Zde tak ani nebylo k čemu provádět dokazování, když absentovala potřebná tvrzení, aby bylo možno činit závěr, zda žalobkyně může mít vůbec nárok na zaplacení poplatků, i pokud by byly skutečně sjednány. 10. Soud proto s ohledem na procesní ekonomii neprováděl další dokazování, neboť na výsledku řízení by to s ohledem na shora uvedené nemohlo nic změnit, a to včetně důkazů k postoupení, kdy nesplatnou pohledávku nelze přiznat bez ohledu na to, kdo je věřitel. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kdy nárok by měla v řízení úspěšná žalovaná, té však žádné nevznikly.