15 C 421/2020-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 320,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 8. 2019 do 12. 2. 2020 kapitalizovaným částkou 65 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Pojištění podnikatelských rizik“. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 2 137 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 16. 8. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné a poplatky spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jaká je výše dlužného pojistného a jak žalobkyně dospěla ke konečné žalované částce, kdy konkrétně a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníky nákladů, ze kterých žalobkyně dovozuje jednak nárok na zaplacení částky 190 Kč, jakož i nárok na zaplacení částky 300 Kč, za jaké konkrétní upomínky žalobkyně dané poplatky požaduje, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě daných poplatků a jakým způsobem k takovému sjednání došlo. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 30. 11. 2020 mj. uvedla, že dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 9. 5. 2019 do 15. 8. 2019 včetně (tj. 99 dnů), dlužné pojistné je ve výši 578 Kč Vedle dlužného pojistného ve výši 578 Kč, pak žalobkyně požaduje k úhradě na poplatcích spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného (dle čl. 10 odst. 12) P 100/14). Poplatky za upomínání přitom vycházejí z aktuálně platného sazebníku a to Sazebník nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného (NSUVDP) s účinností od 1. 1. 2014 ve výši 190 Kč, tj. v daném případě pouze ve výši nedoplatku ve výši 142,60 Kč za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy ze dne 25. 6. 2018, Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019 - dle položky č. 1 ve výši 300 Kč tj. v daném případě za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy ze dne 24. 6. 2019 a dále dle položky č. 2 ve výši 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění tj. v daném případě zaslání Pokusu o smír ze dne 30. 10. 2019. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrzuje, že se seznámil i s pojistnými podmínkami, a to jak všeobecnými, tak i případně zvláštnímu a dodatkovými, vždy dle aktuálního rozsahu pojištění a žádostí žalovaného. K pojistným podmínkám se váže i sazebník za různé úkony, typicky přesahující rámec standardně probíhajícího pojistného vztahu. 4. V doplnění podání žalobkyně zároveň upravila způsob výpočtu úroku z prodlení, kdy úrok z prodlení požaduje od 17. 8. 2019 do 24. 9. 2019 z částky 1 021 Kč a od 25. 9. 2019 do 12. 2. 2020 z částky 1 321 K, a uvedla, že co do části úroků z prodlení ve výši 3 Kč bere svůj žalobní návrh zpět. 5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 8. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když v souladu s ustanovením § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé. 9. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 10. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 11. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 2. 5. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 9. 5. 2017, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Pojištění podnikatelských rizik.“ Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 2 137 Kč ročně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 16. 8. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 578 Kč. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné ve výši 578 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o.s.ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 15. Vzhledem k neodstranění nedostatků