17 C 496/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 692 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění. Pojistné bylo ujednáno ve výši 673 Kč (po odečtení slevy ve výši 74 Kč) s měsíční splatností. Žalovaný na sjednaném pojistném dluží částku 2 692 Kč za období od 17. 9. 2018 do 17. 1. 2019. 2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 673 Kč (po odečtení slevy ve výši 74 Kč) s měsíční splatností. Pojistné dle výše uvedené pojistné smlouvy činí za období ode dne 17. 9. 2018 do dne 17. 1. 2019 částku 2 692 Kč. 4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že závazkový vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 2758 a násl. občanského zákoníku s tím, že v souladu s ustanovením § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaný tím, že nezaplatil pojistné za období ode dne 17. 9. 2018 do dne 17. 1. 2019 v celkové výši 2 692 Kč, nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužného pojistného, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalovaného zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.