18 C 134/2021-25 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci bylo [datum] s tím, že žalobci se s žalovaným dohodli, že žalovaný pro žalobce provede fasádu na jejich domě. K zajištění činnosti žalované se účastníci dohodli, že žalobci zaplatí žalovanému zálohu na provedení fasády. Žalobci dne [datum] předali žalovanému zálohu ve výši 80 000 Kč a [datum] předali žalovanému druhou zálohu ve výši 90 000 Kč. Na základě dalších jednání žalovaný žalobcům sdělil, že již pro ně sjednanou fasádu nedokončí. Po vzájemném jednání se účastníci dohodli, že žalovaný fasádu již nebude dokončovat a dne [datum] bylo dohodnuto, že zálohu ve výši 170 000 Kč vrátí žalovaný žalobcům do [datum]. Žalobci požadovali po žalovaném vrátit jím převzaté zálohy, ale žalovaný neustále tvrdil, že nyní není schopen zálohy vrátit a požadoval prodloužení termínu na vrácení dlužné částky. Dne 28. 12. 2020 se žalobci s žalovaným dohodli, že dlužnou částku ve výši 170 000 Kč žalovaný vrátí žalobcům do 1. 3. 2021. Žalovaný svůj slib nedodržel a svoji povinnost vrátit zálohy v celkové výši do sjednaného data nesplnil. Žalobci svým dopisem z 22. 3. 2021 vyzvali žalovaného, aby převzaté zálohy v celkové výši 170 000 Kč vrátil žalobcům zpět nejpozději do 10. 4. 2021. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal. Žalobci doložili jednak potvrzením o převzatých zálohách a jednak účastnickou výpovědí žalobce, že zde bylo předáno 170 000 Kč jako záloha na provedení fasády s tím, že z výpovědi žalobce shodně s žalobními tvrzeními vyplývá, že záloha jednak nebyla vrácena a fasáda nebyla provedena. Žalobci tedy doložili též předžalobní výzvu k vrácení zálohy od splatnosti, které se pak odvozuje příslušenství, tedy úrok z prodlení. Právně se dá závazkový vztah mezi stranami sporu zhodnotit jako uzavření smlouvy o dílo, která je upravena v § 2586 a násl. OZ. Zde tedy pokud nebylo dílo provedeno, tak je třeba zálohu, která byla na dílo zaplacena vrátit a žalobě bylo vyhověno včetně zákonného příslušenství dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 4 úkony právní služby po 6 400 Kč dle AT a 4 paušály po 300 Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 8 500 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.