18 C 268/2021-9 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci bylo [datum] s tím, že [název žalobkyně] („ Kancelář“) je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ Zákon“), jako profesní organizace pojistitelů, která je oprávněna vyvíjet činnost na základě Zákona. [příjmení] jiné je [anonymizováno] příjemcem příspěvku placeného na základě § 4 odst. 1 Zákona vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 Zákona. K porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 Zákona dojde, je-li vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti, nebo není-li v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Při zjišťování údajů o vozidlech, (ne) existenci pojištění a povinných osobách vychází Kancelář ze Zákonem předepsaného procesu upraveného § 15 odst. 1 až 3 Zákona a následné komunikace s obeslanými osobami. Uvedeným způsobem bylo zjištěno, že motorové vozidlo VW PASSAT VARIANT 1.9 TDI, [registrační značka], [VIN kód] („ Vozidlo“) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 109 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl provozovatel Vozidla žalovaný, kterému tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 Zákona a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 Zákona. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 Zákona vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě na základě § 4 odst. 5 Zákona stanovena § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 65 Kč, neboť se v případě Vozidla jedná o osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Výše příspěvku tedy v tomto případě při 109 nepojištěných dnech činí 7085 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. na částku 300 Kč. Žalobce v souladu s § 4 odst. 7 Zákona vyzval žalovaného k uhrazení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, a stanovil lhůtu k úhradě 60 dnů. Výzva obsahující popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře i poučení o právech a povinnostech žalovaného a možnosti uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu, byla žalovanému odeslána dne 3.9.2020. Žalovaný ve výzvě uvedené lhůtě, která uplynula dne 17.11.2020, příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalovaný se tak s placením příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dostal do prodlení a žalobce po žalovaném požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal. Ve zkráceném odůvodnění se uvádí, že skutkový stav, který byl shora citován z žaloby, byl také zjištěn a podle shora uvedeného právního posouzení bylo též důvodné žalobě vyhověno co do základu i zákonného příslušenství dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b AT) a 3 paušály po 100 Kč (§ 14b AT), zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.