24 C 178/2020-36 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu došlou soudu dne [datum] nárokovala žalobkyně zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 811 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla zn. [tovární značka] [označení modelu], [registrační značka], uzavřené účastníky s počátkem pojištění od [datum], připadající na pojistné období od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného, spolu s dlužným pojistným žalobkyně nárokovala i zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast na jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu se žalobou na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem [datum] (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2). Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy (odst. 1), je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období (odst. 2). 5. V případě tzv. povinného ručení se dále uplatní ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle něhož pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ustanovení § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 7. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] o tzv. povinném ručení, asistenčních službách a doplňkových pojištěních a službách s datem počátku pojištění [datum] na dobu neurčitou, vyplývá, že se předpokládal vznik pojištění připsáním pojistného ve výši 854 Kč na zde uvedený účet pod variabilním symbolem [číslo] nejpozději do [datum]. Výše citované ustanovení § 2759 odst. 1 o. z. takový způsob uzavření pojistné smlouvy připouští. Výpisem z příslušného bankovního účtu žalobkyně doložila zaplacení pojistného v dané výši dne [datum]. Soud má za to, že došlo k uzavření pojistné smlouvy, byť pojistné bylo připsáno na účet žalobkyně opožděně, žalobkyně zjevně platbu k přijetí nabídky akceptovala, neboť tuto platbu nevrátila a jak vyplývá z předloženého přehledu předpisů a plateb, přijímala od žalované i následné platby pojistného. Účastníci ujednali roční pojistné ve výši 3 415 Kč splatné čtvrtletně ve výši 854 Kč. Na žalované období od [datum] do [datum] (údaj vyplývá z přehledu předpisů a plateb) tak připadá pojistné ve výši 1 668 Kč (tj. pojistné ve výši 854 Kč na období od [datum] do [datum] splatné dne [datum] a poměrná část z pojistného ve výši 854 Kč splatného dne [datum] připadající na období do zániku pojistné smlouvy od [datum] do [datum], tj. 814 Kč). Soud v tomto rozsahu důvodné žalobě vyhověl, když v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný dostál své povinnosti pojistné zaplatit, ani že by nárok žalobkyně zanikl jinak. 8. Nárok na zaplacení dlužného pojistného nad rámec této částky, tj. co do dalších 143 Kč, žalobkyně neprokázala. Jednostranné navýšení pojistného postupem podle odst. [anonymizováno] všeobecných pojistných podmínek předpokládá (shodně s ustanovením § 2786 odst. 1 o. z.) to, že žalobkyně pojistníka (žalovaného) o navýšení pojistného informuje nejpozději dva měsíce před začátkem období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Samotné předložení listin – výroční dopis ze dne [datum] a ze dne [datum] s informací o zvýšení pojistného nestačí, když žalobkyně ničeho o tom, kdy a jakým způsobem se tato informace dostala do sféry dispozice žalovaného, netvrdí, ani žádný k tomu relevantní důkaz nepředkládá. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Dlužné pojistné v dané věci bylo splatné dne [datum] a [datum], do prodlení s plněním se žalovaný dostal dnem [datum] a [datum], pro výši úroku z prodlení je rozhodná výši repo sazby ke dni [datum], která s připočtením 8 procentních bodů činila 9 % ročně, a v této výši také žalobkyni úrok z prodlení přísluší, byť jej požadovala v časovém rozsahu nižším, a to až od [datum]. V rozsahu, v němž žalobkyně požadovala úrok z prodlení z částky 1 668 Kč vyšší, soud žalobu zamítl, stejně jako v rozsahu úroku z prodlení nárokovaného k částce 143 Kč, s níž žalobkyně úspěch ve věci neměla. 12. Bylo nadbytečné zabývat se tím, zda pojištění skutečně zaniklo k žalobkyní tvrzenému datu [datum], když pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaný na svoji obranu netvrdil a neprokazoval, že by byla ukončena dříve, než tvrdila žalobkyně. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání soudu připravila o možnost poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o doplnění tvrzení o tom, kdy se jednotlivé výroční dopisy s informací o navýšení pojistného dostaly do sféry dispozice žalované a o označení důkazů k doplněným tvrzením. 13. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. postačí, uvede-li soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti rozsudku není přípustné odvolání. 14. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 92 %, čímž po odečtení rozsahu úspěchu žalovaného 18 %, má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 84 % Náklady řízení tvoří 400 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a jeden úkon ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, + 105 Kč 21% DPH a 300 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 63 Kč 21% DPH, tj. celkem částka 1 368 Kč, z níž 84 % činí 1 149 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. 15. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 16. Lhůtu k pln