24 C 264/2020-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně nárokovala zaplacení dlužného pojistného ve výši 784 Kč za období od [datum] do [datum], kdy došlo k zániku pojištění z důvodu změny vlastníka vozidla podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., a to na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným s počátkem pojištění dne [datum] o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Spolu s dlužným pojistným žalobkyně nárokovala i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po zániku pojištění. Žalobkyně se stala věřitelkou pohledávky vůči žalovanému a jejího příslušenství na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o postoupení byla žalovaná informována předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila svůj nesouhlas; žalované byla výzva soudu spolu se žalobou a odkazovanou listinou s přehledem předpisů a plateb pojistného doručena na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem [datum] (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy (odst. 1), je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období (odst. 2). 5. V případě tzv. povinného ručení se dále uplatní ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle něhož pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění – povinné ručení vozidla Škoda Octavia s počátkem pojištění téhož dne, datem výročí [datum] a s automatickým prodlužováním, účastnice sjednaly roční pojistné ve výši 8 595 Kč splatné v částce 2 278 Kč za čtvrtletní pojistná období, žalobkyně eviduje nezaplacené pojistné ve výši 2 278 Kč splatné dne [datum], poměrná část připadající na období do [datum], kdy pojistné zaniklo z důvodu změny vlastníka, činí 784 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná pojistné zaplatila nebo že nárok žalobkyně jinak zanikl. 8. Nezaplacením pojistného splatného dne [datum] se žalovaná následujícím dnem dostala do prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyně má právo podle ustanovení § 1970 o. z. na zaplacení úroku z prodlení ve výši podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně úrok z prodlení nárokovala v rozsahu nižším, a to až ode dne [datum] do zaplacení. 9. Postoupení pohledávky na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejího dodatku [číslo] ze dne [datum] prokázala žalobkyně žalované dopisem ze dne [datum], odeslaným žalované téhož dne prostřednictvím České pošty, s. p., žalovaná byla vyrozuměna o tom, že žalobkyně je věřitelkou, a bylo jí oznámeno, na který bankovní účet a pod jakým variabilním symbolem má dluh uhradit. 10. Soud proto důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Tyto náklady činí 1 489 Kč a tvoří je 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, + 126 Kč 21% DPH a 300 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 63 Kč 21% DPH. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. 12. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce, žalobkyně se stala věřitelkou pohledávky původní pojišťovny na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, zjevně tedy za účelem jejich vymáhání, kdy žalobkyně podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalované, konkrétní pojistné smlouvy spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán, v údajích o pojistných obdobích, výši pojistného a datech splatnosti žalobkyně toliko odkazuje na připojenou listinu s přehledem předpisů a plateb. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.