29 C 213/2020-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru. Dle tvrzení žalobce mezi původním věřitelem [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovanou byla dne 29.3.2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejímž nedílnou součástí byly obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčního splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru splatit a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách. Dle tvrzení žalobce žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpala celkem částku ve výši 10 000 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými ujednáními splácet, což však nesplnila a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Předmětná pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.12.2019 mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobcem. Dle tvrzení žalobce byla žalované zaslána dne 6.2.2020 výzva k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud využil ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se nevyjádřila. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovanou byla dne 29.3.2019 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěrový rámec, v rámci kterého do výše 35 000 Kč žalovaná mohla čerpat finanční prostředky a ty následně splácet dle úvěrových a obchodních podmínek žalobce. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že původní věřitel žalobce evidoval za žalovanou pohledávku ve výši 10 000 Kč, která na žalobce přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 27.12.2019 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem. Z předžalobní výzvy ve spojení s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaná nesplnila. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaná byla v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým rozborem, sepis žaloby) dle § 14b adv.tarifu, 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř.