32 C 92/2021-22 — Okresní soud v Liberci

Manželka podala u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství, který odůvodnila tak, že manželství bylo spokojené pouze zpočátku, poté si manželé přestali rozumět, vzájemně se citově odcizili. V současné době spolu již více jak šest měsíců nežijí, neboť manželka se ze společné domácnosti odstěhovala, nevedou společnou domácnost, manželství tedy již neplní žádnou ze svých funkcí. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil, ve své výpovědi potvrdil skutečnosti uvedené manželkou. Z oddacího listu, výpovědí obou manželů, rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizováno] v [obec], u obou se jedná o manželství prvé, manžel je české národnosti, státní občan ČR, manželka je národnosti [anonymizováno], státní občanka [anonymizováno]. Z tohoto manželství se narodily dvě nezl. děti a to dcera [jméno], [datum narození] a dcera [jméno] [datum narození] Poslední společné bydliště účastníků je na adrese uvedené jako bydliště manžela. Protože manželka je cizí státní příslušník, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě jsou účastníci občany ČR a [země], tedy států, které jsou členy Evropské Unie. Pro posouzení mezin. příslušnosti a použití právního řádu je nutno vycházet z Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27.11.2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle čl. 3 cit. nařízení ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Místní příslušnost Okresního soudu v Liberci je pak dána § 383 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních neboť se jedná o obecný soud obou manželů. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V daném případě vzal soud za prokázané, že manželství účastníků již více jak rok žádnou ze svých funkcí, když manželé poté, co se vzájemně citově odcizili, ukončili společné soužití, oba dali najevo, že o zachování manželství již nemají žádný zájem. Na základě toho soud dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou trvale a hluboce rozvráceny, nelze očekávat obnovení společného soužití, proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních, kdy v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.