13 C 179/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně úhradu televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně za období od září [rok] do prosince [rok] včetně v celkové výši 2 160 Kč. K tomu uvedla, že žalovaný byl v srpnu roku [rok] zařazen jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, za uvedené období však nesplnil svoji povinnost poplatek uhradit. Nárokovala proto také zákonný úrok z prodlení za období vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé platby, která nastává k 15. dni daného měsíce s tím, že tento kapitalizovala ke dni podání žaloby a jedná se tak o částku 291,09 Kč celkem. 2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila, že žalovaný byl obeslán výzvou na adresu odběrného místa elektřiny, a tedy byl vyzván ke sdělení jako odběratel energie, zda na uvedené adrese hradí poplatky. Jednalo se konkrétně o adresu [datum] v [obec], kdy k další výzvě soudu předložila žalobkyně předávací protokol, a z části začerněné listiny, kdy reagovala na požadavek, aby prokázala, že žalovaný byl v daném místě skutečně odběratelem elektřiny, což bylo do té doby pouze tvrzeno. 3. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný byl sice dle potvrzení České pošty s. p. (která je pověřenou osobou žalobkyně, jak je soudu z jeho činnosti známo), přihlášen jako poplatník televizního poplatku do evidence poplatníků od září [rok] poté, co mu byla zaslána písemná výzva k přihlášení poplatníka sepsaná dne [datum], ale nebylo prokázáno, že by v daném místě byl skutečně odběratelem elektřiny, jak žalobkyně tvrdila. Až k výzvě soudu předložila žalobkyně předávací protokol, kde však žalobkyně spolu s [právnická osoba] s datem [datum] pouze potvrzují, že žalobkyni bylo předáno datové CD se seznamem zákazníků společnosti [právnická osoba] Kromě tohoto protokolu pak předložila žalobkyně listiny, ze kterých nelze v podstatě zjistit, o co se konkrétně jedná, patrně by mohlo jít o nějaký seznam, který byl na CD uložen, ale prokázáno to nebylo. Kromě začerněných částí pak lze z jediného odkrytého řádku zjistit, že [celé jméno žalovaného] by snad měl být odběratelem, kdy odběrné místo je uvedeno jako náměstí [anonymizováno] E. [jméno] [anonymizováno], což je však adresa [stát. instituce], kde žádné odběrné místo mít žalovaný nemůže, a nejde rozhodně o místo tvrzené žalobkyní. 4. Povinnost k úhradě televizního poplatku, jakož i jeho výše a splatnost, vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Kdo se dle něho stane poplatníkem, je sám povinen dle § 8 odst. 2 oznámit provozovateli nebo pověřené osobě, že se jím stal ve lhůtě 15 dnů, stejně tak se případně sám z evidence odhlašuje dle odst. 8. 5. Televizní poplatek se platí podle § 2 odst. 2 zákona ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, a poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 zákona fyzická nebo právnická osoba, která televizní přijímač vlastní, resp. po stanovenou dobu užívá. 6. Dle § 3 odst. 4 zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností ode dne marného plynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 7. Podmínkou, aby žalovanému vznikla povinnost hradit nárokované poplatky, je skutečnost, že v daném místě je odběratelem elektřiny. Toto ohledně adresy v ulici [ulice] v [obec] sice žalobkyně tvrdila, ale neprokázala. Proto není podstatné, zda na výzvu žalovaný reagoval či nikoliv, ani to, že byl žalobkyní do evidence jako poplatník přihlášen, pokud nebyla tato primární podmínka splněna, a v řízení prokázána. Žalobkyni, která se k nařízenému jednání nedostavila, pak soud nemohl ani znovu vyzvat a poučit o následcích nesplnění výzvy, když ohledně zásadní skutečnosti, že žalovaný byl v daném místě odběratelem, neunášela při předložených listinách důkazní břemeno. Žaloba tak byla v celém rozsahu zamítnuta. 8. Plně úspěšné žalované by měl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení, žádnému však nevznikly, proto nebyly nikomu přiznány.