13 C 192/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později k výzvě soudu doplněného, učinila žalobkyně nároky ze smlouvy uzavřené se žalovaným [datum] pod [číslo] pro odběrné místo na adrese [ulice a číslo] v [obec], dle které měla od [datum] do [datum] provádět dodávku elektřiny. 2. Konkrétně se domáhala nedoplatku z vyúčtování této dodávky za období od [datum] do [datum] provedeného fakturou [číslo] ve výši 3 317 Kč, kdy tato faktura měla být splatná [datum]. Za navazující období od [datum] do [datum] pak nárokovala nedoplatek z vyúčtování provedeného fakturou [číslo] ve výši 4 331 Kč, kdy faktura měla být splatná [datum]. Od dat po splatnosti nárokovala i zákonný úrok z prodlení. 3. Rovněž předmětem řízení učinila 5 x 100 Kč administrativního poplatku za upomínku, kdy poplatek měl být sjednán v článku IV. odst 9. písm. d) VPPS s tím, že tento je nárokován za vyhotovení a zaslání upomínky. Konkrétně se jednalo o upomínku z [datum] na zálohy za měsíce 10 a [číslo], o upomínku z [datum], kdy byly upomínány zálohy za měsíce [číslo], o upomínku z [datum] o fakturu [číslo] o upomínku z [datum] na zálohy za měsíce [číslo], a o upomínku z [datum] o fakturu [číslo]. 4. K fakturám pak žalobkyně uvedla, že byly zaslány obyčejnými zásilkami, neexistuje proto žádný doklad k odeslání, faktury s vyúčtováním však byly předloženy k předžalobní výzvě. Současně soudu sdělila, že jí ani vyhláška č. 70/2016 Sb. neukládá povinnost zasílat vyúčtování jinak než obyčejně a je to běžná praxe. S názorem soudu, že je třeba vystavené faktury dostat do sféry dispozice žalovaného, aby mohla nastat jejich splatnost, sdělila, že se neztotožňuje. 5. Po skutkové stránce soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] na tvrzené odběrné místo smlouvu o dodávce elektřiny, kdy žalovaný nebyl v postavení podnikatele. Tato dále odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky poskytování služeb, tyto však nebyly žalovaným podepsány. Z předložených obou faktur s vyúčtováním nedoplatků soud zjistil, že je žalobkyně sepsala za tvrzená období, výsledkem jsou nedoplatky v žalovaných výších. Z žádné z předložených faktur však nelze dovodit nic jiného než jejich vystavení, neobsahují jakýkoliv údaj o tom, že by byly doručeny žalovanému, či se dostaly do jeho dispozice, tj. např. předány proti podpisu, ani k nim nebyl připojen žádný doklad, např. o vhození do domovní schránky, či že by se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovanému sepsal výzvu k úhradě plateb, kdy do přílohy měly být dle textu připojeny obě faktury s vyúčtováním, důkaz však navrhoval jen k jejímu odeslání. Samo odeslání ale dokládá jen počátek tohoto procesu, ohledně kterého je potřebné znát výsledek, tj. kdy a zda vůbec se zásilka skutečně dostala do dispozice žalovaného, a toto jen z podacího lístku zjistit nelze, proto jej soud ani neprováděl. 7. Za situace, kdy se žalovaný k jednání nedostavil, a ani on nepotvrdil, že se vyúčtování do jeho dispozice dostalo, nelze tento závěr učinit. S ohledem na to by soud poučil žalobkyni podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), pokud by se jednání účastnila. Odročovat za tímto účelem nelze, jedná o poučení udělované při jednání právě v závislosti na jeho průběhu a na při dokazování učiněných zjištěních, kdy navíc s koncem prvního jednání nastane tzv. zákonná koncentrace řízení a další skutečnosti tvrdit, či označovat nové důkazy, není přípustné. 8. Po právní stránce se jedná mezi žalobkyní a žalovaným obecně o vztah z kupní smlouvy, která je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření příslušné smlouvy. Podle § 50 odst. 1 energetického zákona, ze smlouvy o dodávce elektřiny vznikne dodavateli povinnost dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny pak upravuje pro rozhodné období vyhláška ERÚ č. 70/2016 Sb. 9. U dodávky elektřiny je typické, že není předem a rovnou známa částka, kterou je povinen zákazník uhradit. Právě teprve až ze samotného vyúčtování se dozvídá nejen sumu ale i údaje, na základě kterých byla stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním byl zákazník seznámen, resp. že se dostalo do jeho dispozice a on případně možnost seznámit se s ním nevyužil, což pak již nutně jde k jeho tíži. Ani sama žaloba nemůže nedostatek doručení vyúčtování zhojit, neboť sama potřebné náležitosti vyúčtování neobsahuje. I když je judikaturou brána jako kvalifikovaná výzva k plnění, v případě vyúčtování nestačí sama výzva, ale musí být doručeno skutečně řádné vyúčtování se všemi stanovenými náležitostmi. 10. Otázka splatnosti vyúčtování byla opakovaně řešena i Nejvyšším soudem ČR a závěry jsou zcela ustálené. Bez možnosti seznámit se s řádně provedeným vyúčtováním nemůže nastat splatnost nedoplatku. Že dostání se do dispozice není totéž jako odeslání, je z judikatury rovněž mimo pochybnost. Na tom nic nemění to, zda se s tím žalobkyně ztotožňuje či nikoliv, závěry Nejvyššího soudu musí respektovat nejen soud rozhodující tuto věc, ale i žalobkyně, které pak soud prezentoval toto předem, nad rámec svých povinností, aby mohla reagovat, a jde k její tíži, že tak neučinila. Povinnosti stanovené vyhláškou jsou věc jedna a důkazní břemeno v soudní sporu věc druhá. 11. Na základě provedeného dokazování proto dospěl soud k závěru, že žalovaný se žalobkyní uzavřeli smlouvu na dodávku elektřiny. Vyúčtování dodávky pak žalobkyně provedla, tj. sepsala a faktury vystavila, což je z předloženého vyúčtování zřejmé. Že by se však vyúčtování následně skutečně dostala do dispozice žalovaného, a kdy se tak stalo, již nikoliv, a tedy je žaloba předčasnou, když zde není dosud splatná pohledávka nedoplatků z vyúčtování, resp. toto nebylo v řízení prokázáno. Bylo přitom možné nejen navrhnout vyžádání si zprávy pošty, ale zcela jednoduše předložit k doporučené zásilce link z online sledování, kde je tato zpráva pošty snadno a rychle dostupná, a ze které je výsledek doručovacího procesu zřejmý. Žalobkyně však nic z toho nevyužila, čímž riskovala, že pokud její tvrzení neučiní žalovaný nespornými, neunese důkazní břemeno. 12. Co se týká plateb typu smluvních poplatků za upomínky, které se spotřebitelem nebyly ani řádně ujednány, nebyla-li prokázána splatná pohledávka, nemělo ani být co upomínáno, a tedy ani za to hrazeno. V případě upomínaných záloh pak žalobkyně v prvé řadě ale ani nic netvrdila o tom, že by žalovaný a podle čeho byl povinen ke konkrétním platbám záloh, tedy k tomu nejen nenabídla žádný důkaz, ale ani netvrdila, jako povinnost kdy měl. Již jen proto nemohl obstát jako důvodný požadavek na úhradu plateb spojených s tím, že by mělo být něco upomínáno, aniž by byla prokázána důvodnost samotného úkonu upomínání. K těmto nárokům za daného stavu tvrzení pak soud ani neprováděl upomínky k důkazu, neboť by to na věci nemohlo nic změnit. Žaloba byla proto zamítnuta v celém rozsahu. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Úspěšný byl v tomto případě v plném rozsahu žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá nárok žádný z účastníků.