17 C 131/2022-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí celkovou částku 23 902,13 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Cena elektřiny byla určena ceníkem žalobkyně. Splatnost vyúčtování spotřeby se řídila datem stanoveným ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Množství odebrané elektřiny za období ode dne [datum] do dne [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou s variabilním symbolem [číslo] v částce 21 662,34 Kč, splatnou [datum]. Množství odebrané elektřiny za období ode dne [datum] do dne [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou s variabilním symbolem [číslo] v částce 852,29 Kč, splatnou [datum]. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, došlo k odpojení žalované od distribuční soustavy. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek za provedené odpojení v částce 907,50 Kč. Na základě uvedené smlouvy byla v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalovaná taktéž vyzvána k úhradě smluvního poplatku za upomínku ze dne [datum] v částce 240 Kč a za upomínku ze dne [datum] v částce 240 Kč. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalované doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. 4. Z faktury s variabilním symbolem [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 21 662,34 Kč (po odpočtu přijatých plateb ve výši 52 800 Kč) za spotřebu elektřiny v období ode dne [datum] do dne [datum], se splatností dne [datum]. 5. Z faktury s variabilním symbolem [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 852,29 Kč za spotřebu elektřiny v období ode dne [datum] do dne [datum], se splatností dne [datum]. 6. Z faktury s variabilním symbolem [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 907,50 Kč představující poplatek za samostatné odpojení, se splatností [datum]. 7. Žalovaná byla taktéž vyzvána k úhradě smluvního poplatku za odeslání upomínky ze dne [datum] v částce 240 Kč a ze dne [datum] v částce 240 Kč s výzvou k úhradě splatných plateb za dodanou elektřinu do odběrného místa a sdělení o odstoupení od smlouvy. 8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“). Žalovaná tak byla povinna zaplatit za dodanou elektřinu a poskytnuté související služby příslušnou cenu dle množství dodané komodity a dle poskytnutých služeb. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná neuhradila žádné z žalobkyní vystavených vyúčtování za dodávku elektřiny, ani pravidelné zálohy na služby řádně a včas, případně předepsané smluvní pokuty. Požadavek na uhrazení smluvních pokut pak nachází oporu v ustanovení § 2048 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu částek, jež jsou předmětem tohoto řízení, případně jinou skutečnost, na jejímž základě by povinnost žalované k úhradě zanikla. Naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena předloženými listinnými důkazy. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 409 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 957 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.