17 C 264/2019-38 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí celkovou částku 26 481,10 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 3. 2017 dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa] Cena elektřiny byla určena ceníkem žalobkyně. Splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny se řídila datem stanoveným ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Dále si strany ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“, ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Délka trvání smlouvy byla sjednána na 30 měsíců ode dne její účinnosti, tj. od 22. 3. 2017. Množství odebrané elektřiny za období ode dne 22. 3. 2017 do dne 23. 8. 2017 žalobkyně vyúčtovala fakturou s variabilním symbolem [číslo] v částce 9 457,63 Kč (po odpočtu přijatých plateb ve výši 4 500 Kč), splatnou dne 18. 9. 2017. Uvedenou fakturou žalobkyně vyúčtovala i smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením zálohy na měsíc květen 2017, splatné dne 15. 5. 2017. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] splatnou dne 2. 1. 2018, žalobkyně žalovanému vyúčtovala odebranou elektřinu za období ode dne 24. 8. 2017 do dne 20. 11. 2017 fakturou s variabilním symbolem [číslo] v částce 7 823,47 Kč, splatnou dne 2. 1. 2018. Uvedenou fakturou žalobkyně vyúčtovala i smluvní pokutu ve výši 300 Kč (po 100 Kč) za prodlení žalovaného se zaplacením zálohy na měsíc září 2017, splatné dne 15. 9. 2017, měsíc říjen 2017, splatné dne 15. 10. 2017 a faktury [číslo] splatné 18. 9. 2017. Dále uvedenou fakturou žalobkyně vyúčtovala i smluvní pokutu ve výši 8 800 Kč, představující porušení povinností žalovaného řádně v souladu se smluvními i zákonnými povinnostmi odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Smluvní poplatek byl vyúčtován v souladu se Smlouvou za každý měsíc i jeho část od ukončení dodávky elektřiny, tj. od 20. 11. 2017 do konce doby trvání smlouvy, tj. do 22. 9. 2019, tedy za 22 měsíců po 400 Kč. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalovanému doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených písemných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 1. 3. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalovaná dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adresu [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti od 22. 3. 2017 do 22. 9. 2019 Smlouva obsahuje ujednání o povinnosti zákazníka (žalovaného) zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní a taktéž ujednání o povinnosti uhradit smluvní pokutu zahrnující náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy. 4. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] byl žalovaný vyzván k úhradě spotřeby elektřiny za zúčtovací období o ode dne 22. 3. 2017 do dne 23. 8. 2017 ve výši 9 457,63 Kč (po odpočtu přijatých plateb ve výši 4 500 Kč) se splatností ke dni 18. 9. 2017, dále byl uvedenou fakturou vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy na měsíc květen 2017, splatné dne 15. 5. 2017. 5. Žalobkyně přípisem ze dne 13. 12. 2017 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaným. K ukončení dodávky elektřiny došlo k 20. 11. 2017, o čemž byl žalovaný informován zásilkou ze dne 30. 10. 2017. 6. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] splatnou dne 2. 1. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě spotřeby elektřiny za zúčtovací období o ode dne 24. 8. 2017 do dne 20. 11. 2017 v částce 7 823,47 Kč, dále byl uvedenou fakturou vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 300 Kč (po 100 Kč) za prodlení se zaplacením zálohy na měsíc září 2017, splatné dne 15. 9. 2017, měsíc říjen 2017, splatné dne 15. 10. 2017 a se zaplacením faktury s variabilním symbolem [číslo] splatné 18. 9. 2017. Současně byl uvedenou fakturou vyúčtován smluvní poplatek ve výši 8 800 Kč představující porušení povinností žalovaného řádně v souladu se smluvními i zákonnými povinnostmi odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Smluvní poplatek byl vyúčtován v souladu se Smlouvou za každý měsíc i jeho část od ukončení dodávky elektřiny, tj. od 20. 11. 2017 do konce doby trvání smlouvy, tj. do 22. 9. 2019, tedy za 22 měsíců po 400 Kč. 7. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Žalovaný tak byl povinen zaplatit za dodané energie a poskytnuté související služby příslušnou cenu dle množství dodané komodity a dle poskytnutých služeb. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný neuhradil žádné z žalobkyní vystavených vyúčtování za dodávku elektřiny, ani pravidelné zálohy na služby řádně a včas, případně předepsané smluvní pokuty. Požadavek na uhrazení smluvních pokut pak nachází oporu v ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanského zákoníku“). Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu částek, jež jsou předmětem tohoto řízení, případně jinou skutečnost, na jejímž základě by povinnost žalovaného k úhradě zanikla. Naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena předloženými listinnými důkazy. 8. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 028 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 060 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 481,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.