17 C 268/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí celkovou částku 21 304,51 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 10. 2019 dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa] Cena elektřiny byla určena ceníkem žalobkyně. Splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny se řídila datem stanoveným ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Množství odebrané elektřiny za období ode dne 1. 11. 2019 do dne 20. 2. 2020 žalobkyně vyúčtovala fakturou s variabilním symbolem [číslo] v částce 9 441,10 Kč, splatnou dne 9. 3. 2020. Dále za období ode dne 21. 2. 2020 do dne 18. 3. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalovanému množství odebrané elektřiny fakturou s variabilním symbolem [číslo] v částce 9 468,79 Kč, splatnou dne 29. 6. 2020. V souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami byl žalovaný taktéž vyzván k úhradě smluvního poplatku za upomínku ze dne 8. 1. 2020 v částce 240 Kč. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalovanému doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 10. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 9 441,10 Kč za spotřebu elektřiny v období ode dne 1. 11. 2019 do dne 20. 2. 2020, a to se splatností do 9. 3. 2020. 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 154,62 Kč za spotřebu elektřiny v období ode dne 21. 2. 2020 do dne 18. 3. 2020, a to se splatností do 14. 4. 2020. 6. Opravným daňovým dokladem [číslo] byl žalovaný vyzván k doplatku za spotřebu elektřiny v období ode dne 21. 2. 2020 do dne 18. 3. 2020 v částce 9 468,79 Kč, a to se splatností do 29. 6. 2020. 7. Žalovaný byl vyzván k úhradě smluvního poplatku za upomínku na prodlení s úhradou splatných plateb ze dne 8. 1. 2020 v částce 240 Kč. 8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Žalovaný tak byl povinen zaplatit za dodané energie a poskytnuté související služby příslušnou cenu dle množství dodané komodity a dle poskytnutých služeb. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný neuhradil žádné z žalobkyní vystavených vyúčtování za dodávku elektřiny, ani pravidelné zálohy na služby řádně a včas, případně předepsané smluvní pokuty. Požadavek na uhrazení smluvních pokut pak nachází oporu v ustanovení § 2048 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu částek, jež jsou předmětem tohoto řízení, případně jinou skutečnost, na jejímž základě by povinnost žalované k úhradě zanikla. Naopak tvrzení obsažená v žalobě jsou podložena předloženými listinnými důkazy. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.