26 C 430/2019-166 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost k úhradě žalované částky včetně příslušenství a nákladů řízení. Důvodem byla skutečnost, že v důsledku pochybení žalované při výkonu přepravních služeb pro žalobce vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Následně uzavřeli strany Dohodu o narovnání a spolupráci, dle které žalovaná uznala, že zásilka skutečně nebyla předána zákazníkovi v ujednaném čase a zavázala se uhradit smluvní pokutu ve výši [částka]. Zároveň byl ujednán způsob úhrady této smluvní pokuty, a to tak, že část smluvní pokuty ve výši [částka] bude uhrazena nejpozději do 1 měsíce od podpisu dohody a druhá část ve výši [částka] bude uhrazen nejpozději do 2 let od podpisu dohody; přitom byla sjednána další spolupráce mezi účastníky, kdy žalobkyně byla na základě dohody oprávněna z každé faktury vystavené žalovanou za provedenou přepravu započíst nejvýše 2,5 % z fakturované ceny na část dlužné smluvní pokuty ve výši [částka]. Nakonec došlo k tomu, že prvá část smluvní pokuty ve výši [částka] byla uhrazena najednou formou zápočtu. Druhá část smluvní pokuty byla postupně umořována prostřednictvím zápočtů na žalovanou vystavené faktury za uskutečněnou přepravu, nicméně v lednu [rok] žalobkyně tuto formu spolupráce ukončila. Důvodem byla skutečnost, že dle přesvědčení žalobkyně žalovaná účelově prodlužovala trvání spolupráce mezi účastníky tak, že dispečer žalované, již zesnulý pan [jméno] [jméno], zakázky bezdůvodně zadával namísto [právnická osoba] s.r.o., fyzické podnikající osobě – [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem jako žalovaná společnost. [jméno] [příjmení] je mimo vlastní podnikatelské aktivity jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně však spolupracovala vždy pouze se žalovanou společností a pouze s ní byla ve smluvním vztahu. Rozhodnutí o tom, kdo přepravu provede, bylo zcela na dispečerovi, žalobkyně neměla možnost toto rozhodnutí ovlivnit. O tom, komu formálně má být přeprava účtována se žalobkyně dozvěděla vždy až následně po uskutečnění přepravy. Pokračování spolupráce tak nebylo nadále pro žalobkyni výhodné, navíc ceny žalované byly vyšší než v případě konkurence. Žalobkyně je přesvědčena, že pokud by zadávání přeprav probíhalo korektně, byl by dluh žalované vůči ní dávno cele uhrazen. V okamžiku, kdy žalobkyně spolupráci ukončila, tedy v lednu [rok], zbývala k úhradě právě žalovaná částka, jejíž doplacení následně žalobkyně po žalované požadovala, což ovšem žalovaná odmítla. Úspěchu nebylo dosaženo ani v rámci proběhnuvších mimosoudních jednání. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a to především z toho důvodu, že by její chování mělo zavdat příčinu k ukončení spolupráce obou stran. [příjmení] byla výše nesplacené smluvní pokuty, nicméně, jak žalovaná od počátku řízení zdůrazňovala, není pravdou, že by v předchozí době spolupracovaly toliko právnické osoby, jež jsou účastny nynějšího řízení. Naopak, již v minulé době využívala žalobkyně nejen přepravních služeb žalované, ale rovněž fyzické osoby [jméno] [příjmení]. Proto, pokud žalobkyně přestala v jakékoli době zadávat žalované přepravní výkony a fakticky ukončila platnost dohody o narovnání, nestalo se tak z důvodu tkvících na straně žalované a ta tak dle smluvních ujednání není povinna hradit zbytek„ nevyčerpané“ částky. 3. V daném řízení soud provedl dokazování jednak listinnými důkazy a dále pak výpověďmi navržených svědků či účastníků řízení. 4. Základem vztahu mezi stranami je pak Dohoda o narovnání a spolupráci (č.l. 6). Jakkoli soudu byla předložena její nedatovaná verze, strany se během jednání shodly, že mohla být uzavřena někdy v červnu [rok]. Pro spor byl pak rozhodující výklad článku II. této Dohody. Tak v bodě II. 2. se žalobkyně zavázala, že minimálně po dobu dvou let od podpisu této smlouvy bude dopravu svého zboží zajišťovat prostřednictvím žalované a to v minimálním rozsahu řádné dopravy provedené v roce [rok]. Byla-li smlouvy uzavřena v červnu [rok], dvouletá lhůta měla skončit v červnu [rok]. Dle článku II. 4. se naopak žalovaná zavázala, že bude mít zajištěny dopravní prostředky pro zajištění objemu přepravy jako v roce [rok]. Dle článku II. 7. v případě předčasného a bezdůvodného ukončení smluvního vztahu ze strany žalobkyně a z toho plynoucí nemožnosti splnit účel Dohody o narovnání neměla žalovaná povinnost doplatit druhou část smluvní pokuty. Lze tedy uzavřít, že se žalovaná mohla dle dohody povinnosti zprostit, pokud by ukončení smluvního vztahu ze strany žalobkyně bylo jednak předčasné a jednak bezdůvodné. V řízení bylo od počátku nesporné, že smluvní vztah byl ukončen počátkem roku [rok]. Za situace, kdy bylo stejně tak nesporné alespoň přibližné (měsíc červen [rok]) datum sepisu Dohody o narovnání, je zřejmé, že ze strany žalobkyně byla smlouva ukončena předčasně. K tomu, aby bylo lze posoudit obranu žalované bylo ještě třeba zjistit, zda k tomu ukončení žalobkyně přistoupila důvodně nebo bezdůvodně, když obě podmínky musely být splněny současně. 5. K tomu pak bylo především potřeba vycházet – opět dle uzavřené Dohody z objemu provedených a objednaných přeprav, o němž hovoří shora citovaný článek II. 2. Dohody o narovnání. Žalovaná v této souvislosti od počátku nepopírala, že by pro žalovanou prováděla přepravu i fyzická osoba, [jméno] [příjmení]. Nicméně argumentovala tím, že tato skutečnost byla žalobkyni známa, protože stejně byla doprava prováděna už před uzavřením Dohody o narovnání. Problém byl dle žalované v tom, že poptávaný objem přepravy se ze strany žalobkyně oproti referenčnímu roku [rok] snižoval směrem k oběma přepravcům a to následovně: Rok [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] přepravci společně Objem přepravy Objem přepravy [částka] 18 655 839,61 Kč 39 784 628,69 Kč [částka] 10 029 158,74 Kč 24 038 555,88 Kč [částka] 5 586 448,29 Kč 16 325 142,72 Kč Žalovaná pak na [číslo listu] založila listiny, z nichž je patrné, že některá přeprava byla objednána na právnickou a jiná na fyzickou osobu. Tato žalovanou předložená exaktní čísla nebyla žalobkyní učiněna spornými, když žalobkyně setrvala na tvrzeních o tom, že v autodopravě je třeba jednat bezodkladně a rychle a že tedy ona sama nemohla ovlivnit, na koho budou následně doklady vystaveny. Jinými slovy popsala situaci tak, že vlastně permanentně docházelo k jisté antidataci nyní žalovanou předkládaných listin. Na tomto místě je třeba zmínit, že jednak, pokud k takovéto situaci docházelo, tak nejen s vědomím, ale v podstatě konkludentním souhlasem žalobkyně, která se tak fakticky zřekla jakékoli možnosti reálně ovlivňovat plnění uzavřené Dohody o narovnání. Takovéto jednání pak ovšem nelze dávat k tíži toliko jedné strany, když to neměla být událost ojedinělá, ale naopak dlouhodobá, která stranám nijak nevadila. Ovšem především bez ohledu na uvedené„ administrativní nejasnosti“ (hodně eufemisticky vyjádřeno) je z výše uvedených číslovek zřejmé, že objem autodopravy, poptávané žalobkyní, se oproti referenčnímu roku [rok] snižoval, jak pokud jde o právnickou osobu (tedy žalovanou), tak pokud jde o fyzickou osobu – [jméno] [příjmení]. Pokud zněla Dohoda tak, že doprava bude žalobkyní zadávána minimálně v objemech roku [rok], nezbývá než konstatovat, že situace byla přesně opačná. Vyjádřeno v procentech, když rok [rok] představuje objem přepravy 100%, pak výše uvedená tabulka vypadá následovně: Rok [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] přepravci společně Objem přepravy Objem přepravy [částka] 18 655 839,61 Kč 39 784 628,69 Kč [částka] (66%) 10 029 158,74 Kč (53%) 24 038 555,88 Kč (60%) [částka] (50%) 5 586 448,29 Kč (30%) 16 325 142,72 Kč (41%) Bez ohledu na to, jakou měly tedy obě strany mezi sebou zavedenou praxi při vyplňování dokladů, jež se vztahovaly k jednotlivým prováděným přepravám, pak nezbývá než konstatovat, že to byla žalobkyně, která, a to v řádech desítek procent snižovala objem zadávané přepravy a neobstojí její tvrzení o tom, že toto snižování objemu bylo pouze fiktivní a vyvolané cíleně směrem k právnické osobě – žalovanému, který prostřednictvím svého tehdejšího dispečera účelově přerozděloval zakázky tak, aby to bylo výhodné pro žalovanou a nevýhodné pro žalobkyni. Ta navíc, jak bylo prokázáno Smlouvami o přepravě, již v předchozích letech opakovaně spolupracovala i s fyzickou osobou [jméno] [příjmení], neobstojí tedy ani její tvrzení o tom, že se ze strany žalované jednalo o nějaké pro žalobkyni nepředvídatelné chování. 6. Jak pak vysvětlil jednatel žalované, [jméno] [příjmení], samozřejmě byla ve prospěch žalobkyně používána kombinace přepravních kapacit obou subjektů, tedy jak právnické, tak fyzické osoby, což se vždy dálo dle charakteru a urgentnosti poptané přepravy. Připustil, že skutečně v automobilovém průmyslu je akcent na včasnost velmi významným faktorem a když bylo potřeba nějakou zakázku odvézt skutečně rychle, použila se vozidla fyzické osoby, když byla přeprava standardní, šlo o vozový park právnické osoby – žalované. FO totiž má předevší