27 C 282/2016-244 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši a náklady řízení z důvodu nezaplacení faktur, které vystavil žalovanému v souvislosti s pro něj provedenými stavebními pracemi na stavebních zakázkách v [obec] a [obec]. Konkrétně se tak jednalo o faktury FA [číslo] na [částka], splatnou [datum]; FA [číslo] na [částka], splatnou 27. 1. 2014; FA [číslo] na [částka], splatnou [datum]; FA [číslo] na [částka], splatnou dne [datum] a FA [číslo] na 1 801 684 Kč, splatnou [datum]. Žalovaný plnil toliko částečně na fakturu FA [číslo] a to [částka], ostatní faktury zůstaly neuhrazeny. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když a od počátku řízení navrhoval její zamítnutí s tím, že buď nárok žalobce nevznikl vůbec, neb fakturované dílo – stavební práce – nebylo provedeno vůbec, potažmo nebylo odpovídajícím způsobem předáno. Navíc zbytek případného nároku zanikl buď dílčím plněním nebo započtením ještě předtím, než nastaly účinky úpadku u žalobce. Bez bližšího procesního uchopení pak žalovaný na počátku řízení rovněž hovořil o škodě ve výši sedm a půl milionu korun, která naopak měla jemu vzniknout v důsledku chování žalobcova. 3. V řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování prostřednictvím účastníky listinných důkazů, které soud, veden dikcí § 132 o.s.ř hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dále bylo vyslechnuto několik svědků k objasnění jak chodu obou stavebních zakázek, tak k dalším jednáním stran, včetně uváděných zápočtů či dílčích plnění ze strany žalovaného. 4. Samotný právní rámec závazkového vztahu mezi účastníky byl dán dvěma Smlouvami o dílo. Ty byly uzavřeny dne [datum] a jsou svým obsahem identické, samozřejmě vyjma konkrétního předmětu díla a jeho ceny. V jednom případě je tak předmětem„ [anonymizována dvě slova] [obec]“ (zde se týkala úprav komunikací) v ceně [částka] a ve druhém případě se jednalo o akci„ [ulice] centrum [anonymizováno] [obec]“ v ceně [částka]. Vždy bez DPH. Dle článku 8.1. uvedených smluv měla úhrada probíhat na základě měsíční fakturace, vystavené na základě skutečně provedených prací s tím, že podkladem pro fakturaci bude soupis provedených prací, předložený objednateli ke schválení. Článek 8.3. pak hovoří o tom, že nepředložení potvrzeného soupisu provedených prací nebo jiného chybějícího údaje je objednatel oprávněn vrátit bez zaplacení a není v takovém případě s jeho zaplacením v prodlení. 5. Krom faktur byly žalobcem předloženy části položkového rozpočtu. Nicméně, cena díle jako taková nebyla předmětem sporu a současně také obsah položkových rozpočtů nebo samotná existence takových listin neměl dle uvedené smlouvy přímou vazbu na platební povinnost objednatele. Samotná listina, o níž hovoří smlouvy o dílo, tedy Soupis provedených prací, nebyl rovněž v průběhu řízení předložen. Nicméně jeho absence může být nahrazena obsahem samotné faktury, k čemuž skutečně ve dvou případech, konkrétně u faktury FA [číslo] (č.l. 34 p.v.) a FA [číslo] (č.l. 37) došlo, když v zápatí obou těchto faktur je u předtištěného sousloví„ Převzal a souhlasí“ uveden podpis, který, jak v řízení nebylo činěno sporným, patřil jednateli žalovaného [jméno] [příjmení]. Samo sousloví je pak nutno vykládat tak, že nejen že vyjadřuje samotné převzetí uvedené faktury, ale že také akceptuje její obsah – tedy onen soupis provedených prací, jak o něm hovoří články 8 obou smluv o dílo. Skutečnost, že v textu faktur je na místo o Soupisu provedených prací hovořeno o Přílohách nebo Výkazu výměr, není podstatná. V případech ostatních tří faktur, tedy FA [číslo], FA [číslo] a FA [číslo] ovšem jakýkoli podpis v jejich zápatí v rozporu s článkem 8.1. a 8.3. smluv o dílo chybí. Za této situace pak obtížně obstojí tvrzení žalobce v písemném podání ze dne [datum] o tom, že absence podpisů byla ze strany žalovaného účelová, když z pěti žalovaných faktur dvě po formální stránce obstály a tři nikoli. Měl-li by žalovaný zájem účelově jednat a ničeho nezaplatit, jistě by nepodepsal ani ty dvě další faktury. Žalovaný ale naopak v tomto směru v rámci svého podání z [datum] vysvětlil, že dvě faktury (FA [číslo] a FA [číslo]) jím byly podepsány právě proto, že se vztahovaly k řádně předanému dílu, potažmo jeho částem. V případě tří dalších tomu tak ale nebylo a nepodepsané faktury mu buď nebyly předány vůbec nebo je vrátil pro neprovedení díla. 6. Na č.l. 56 byl pak proveden důkaz Dohodou o vzájemném zápočtu, který se týkal faktury FA [číslo] na [částka] Dohoda byla podepsána dne [datum], když podle této dohody bylo po provedeném zápočtu k zbylému plnění na fakturu FA [číslo] celkem [částka]. Skutečnost je ale přesně taková, že pokud jde o fakturu [číslo], zněla na [částka] a na ní dle žaloby bylo uhrazeno [částka]. Tedy 1 148 [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] = [anonymizována dvě slova]. Tedy, tato částka, uvedená na Dohodě o vzájemném zápočtu jako„ Proplatit“ představovala zbytek neuhrazené faktury [číslo]. Po odečtení započítávané částky [částka] pak na fakturu [číslo] zbývalo k úhradě [částka]. Na tuto Dohodu navazovalo oznámení žalovaného o zápočtu, kdy opět některé svoje pohledávky započetl na části faktur FA [číslo] a [číslo] (č.l. 57). 7. Na č.l. 50 byl proveden důkaz e-mailem, který zasílal za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] jednateli žalovaného. [příjmení] jiné v něm potvrzuje, že zakázka nebyla realizována v plném rozsahu a požaduje alespoň částečné plnění, pokud jde o materiál. Obsah tohoto e-mailu ze dne [datum] pak žalobce ve svém podání k soudu ze dne [datum] vysvětloval tak, že jeho odesílatel Mgr. [příjmení] byl k takovému e-mailu nucen okolnostmi, neboť to psal za situace, kdy byl žalobce postojem žalovaného v podstatě dotlačen k insolvenci. S tímto zpochybněním obsahu uvedeného e-mailu a především důvody se ale soud neztotožnil, když, jak uvedeno, e-mail byl poslán v březnu [rok] a insolvenční návrh byl podán v květnu [rok], tedy po více než dvou letech. 8. Při jednání soudu dne [datum] pak soud provedl další dokazování výslechem několika svědků. Tak Mgr. [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem žalobce od poloviny roku [rok] do počátku roku [rok] uvedl, že pan [příjmení] přijal dvě faktury, více ne. Na stavbě začaly mezi nimi rozpory, tak ze stavby odešli. Nic ale neudělali formálně, žádnou výpověď nebo podobné ukončení smluvního vztahu neudělali, ani do stavebního deníku nic nepsali. Pokud šlo o půjčku 100 000 Kč, podle svědka to bylo tak, že jednatel žalovaného měl zaplatit za žalobce fakturu v této výši u třetí osoby s tím, že se to pak odečte z fakturace. Svědek [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalobce po celou dobu jeho fungování a připravoval soupisy provedených prací. Jednou se mu podařilo předat panu [příjmení] spolu s fakturou, pak se již začal různě vymlouvat. Když zjistili, že zřejmě žalovanému naletěli, skončili. Tehdy byla těžká doba na zajištění zakázek, žalovaný si toho byl zřejmě vědom, protože nechtěl slyšet ani o zkrácení splatnosti faktur, ani o placení nějakých záloh. Jako stavbyvedoucí pak jednal za žalovanou stranu s panem [příjmení], to byl stavbyvedoucí žalovaného. Svědek [jméno] [příjmení] pak při jednání soudu dne [datum] vypověděl, že pro žalovaného pracoval na dohodu jako stavbyvedoucí asi 4 měsíce, a to na akci v [obec] i [obec]. Situaci na stavbě popsal jako chaotickou s ohledem na termín dokončení. Žalobce tam měl asi 4 lidi, kteří dojížděli z druhé akce v [obec]. Neměl tam techniku, ta se sehnala v půjčovně. Pracovníci žalobce pracovali v [obec] asi tak týden až 14 dnů. Firem tam souběžně pracovalo několik, [anonymizováno] odcházel, když se začaly dělat chodníky. Byl tam nějaký stavař z [obec] jménem [příjmení] a pak ještě pan [příjmení] z [obec]. Pokud jde o akci v [obec], tam dělal jakéhosi koordinátora. I v [obec] pracovaly i jiné firmy, než [anonymizováno]. Jeho zaměstnanci tam zase byli bez techniky, ta se hledala po okolí. [anonymizováno] jistě provedl betonářské práce a částečně vyzdívky hrubé stavby. Celou stavbu ale nedokončili, neměli na to lidi, tak do toho musel vstoupit generální dodavatel. Tím také skončila jeho činnost na stavbě, protože když stavbu převzal generální dodavatel, neměl už svědek jako koordinátor koho koordinovat. 9. Ani jeden z uvedených svědků pak nedokázal blíže objasnit, proč skutečně nedošlo v případě tří z pěti vystavených faktur k předání faktur a fakturovaných částí díla ke způsobu, jaký předvídalo smluvní ujednání v článku 8.1. a 8.3. smlouvy o dílo. Svědci se ani nedokázali konkrétně vyjádřit k rozsahu díla, které mělo být na stavbách provedeno a účtováno třemi nepodepsanými fakturami. Naproti tomu při jednání soudu dne [datum] bylo stranami učiněno nespornými předání (jak díla, tak faktur) u FA [číslo] a [číslo]. Za situace, kdy tedy tyto dvě faktury byly řádně předány – a to včetně odpovídajících částí díla – by měl mít žalobce právo na jejich úhradu, a to vyjma již zaplacené částky 460 000 Kč, která byla žalobcem potvrzena již v samotné žalobě. Soud ted