29 C 346/2021-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 90 868,71 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobce dovozoval poukazem na smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a mezi [právnická osoba] a dále mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s. z [datum]. Dle tvrzení žalobce banka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouva o„ rychlé půjčce“ [číslo] na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 15,9 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Dle tvrzení žalobce žalovaný svým povinnostem nedostál a nesplácel řádně tak, jak měl. Proto banka přistoupila na základě produktových podmínek pro osobní úvěr [právnická osoba] k zesplatnění dluhu dne [datum]. Žalovaná částka sestává dle žalobce z nesplacené jistiny úvěru ve výši 88 916,71 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 789,10 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 441,16 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 952 Kč a to k datu zesplatnění dluhu. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je cizí státní příslušník, bylo v rámci řízení provedeno šetření po místu jeho pobytu, nicméně bydliště žalovaného na území České republiky zjištěno nebylo, a proto byl žalovanému ustanoven opatrovník, který se k věci nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. 3. Soud při jednání sdělil podstatný obsah smlouvy o rychlé půjčce a obou smluv o postoupení pohledávky a dospěl k závěru, že mezi Raiffeisenbank a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o rychlé půjčce [číslo] se závazkem banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč se sjednaným úročením. Z prohlášení o okamžité splatnosti úvěru bylo zjištěno, že banka dne [datum] zesplatnila úvěr, neboť žalovaný neplnil řádně a včas. Výše žalované částky činila 88 916,71 Kč a sestávala z jednotlivých kapitalizovaných příslušenství k datu zesplatnění, jak vyplývá z tvrzení žalobce. Pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na žalobce přes [právnická osoba] a.s., jak vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, resp. že se tato výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného. 4. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 5. Žalobci byl přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 obč.zák. ve spojení s nař.vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 21 930 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 3 635 Kč a 3 úkonů právní služby po 4 740 Kč, 3 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH dle § 137 odst.3 o.s.ř..