32 C 193/2022-8 — Okresní soud v Liberci

Manželé podali u zdejšího soudu návrh, kterým se domáhali rozvodu manželství. Návrh odůvodnili tak, že manželé spolu již více jak dvanáct měsíců nežijí, nevedou společnou domácnost, každý z nich si zajišťuje své potřeby sám. Vzájemně se odcizili, a nemají zájem na dalším zachování manželství. Poslední společné bydliště měli na adrese [adresa], na které se již žádný z nich nezdržuje. Z oddacího listu, výpovědí manželů, soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před MěÚ v [obec], u manželky se jedná o manželství třetí, u manžela o manželství prvé, manželka je ukrajinské národnosti, státní občanka Ukrajiny, manžel je národnosti slovenské, státní občan SR. Z tohoto manželství se nenarodilo žádné dítě. Poslední společné bydliště účastníků je v [obec]. Protože manželé jsou cizí státní příslušníci, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě jsou účastníci občany SR a Ukrajiny, tedy v jednom případě státu, který je členem Evropské Unie. Pro posouzení mezin. příslušnosti a použití právního řádu je nutno vycházet z Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27.11.2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle čl. 3 cit. nařízení ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Místní příslušnost Okresního soudu v Liberci je pak dána § 383 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních neboť se jedná o obecný soud obou manželů. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V daném případě vzal soud za prokázané, že manželství již neplní žádnou ze svých funkcí, když manželé v důsledku vzájemného odcizení ukončili před více jak rokem společné soužití, a nemají už žádný zájem na zachování manželství. Na základě toho soud dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou trvale a hluboce rozvráceny, nelze očekávat obnovení společného soužití, proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních, kdy v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.