ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2023:12.C.59.2023.1 Datum: 2023-11-02 Předmět: Žaloba o zaplacení částky 6 500 EUR s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2405 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""nájem bytu""peněžité plnění""smlouva o úschově"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Žaloba o zaplacení částky 6 500 EUR s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 (99/1963 Sb.), § 2405 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 6 500 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalované od března [rok] do září [rok] posílal každý měsíc na její účet peníze, přičemž se mělo jednat o peníze, které si žalobce chtěl na účtu žalované spořit a následně pak naspořenou částku chtěl na konci roku [rok] vybrat a použít na splátky svých exekucí. Žalobce tvrdil, že peníze posílal na základě smlouvy o úschově peněz, kterou s žalovanou uzavřel ústně na začátku března [rok] s tím, že v prosinci [rok] žalovaná naspořené peníze vybere a žalobci vyplatí. Protože se žalobce a žalovaná, kteří žili v partnerském vztahu, rozešli, požádal o výplatu peněz dříve, a to už v září [rok]. Žalobce uvedl, že v ČR nemá účet, resp. tento účet má zablokovaný exekutorem, a pokud by peníze měl na svém účtu, tak by hrozilo, že je utratí (dále dodal, že jeden účet má veden v [země], kde je [anonymizováno]), důvěřoval tedy žalované a zvolil tuto cestu ve formě spoření, s čímž žalovaná souhlasila. Žalobce pověřil svého zaměstnavatele [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], aby na účet žalované (č. účtu: [číslo]), který je veden u [anonymizována dvě slova], posílal každý měsíc částku 1 000 EUR. Takto bylo žalované na daný účet zasláno celkem 6 500 EUR v období od března [rok] do září [rok] (v březnu [rok] žalobce poslal pouze 500 EUR, poté posílal částku 1 000 EUR). Žalovaná žalobci naspořené peníze nevrátila, naopak ho podvedla, neboť ho donutila k podpisu Dohody o neexistenci pohledávek. Žalobce uvedl, že s žalovanou žili jako druh a družka, a kromě spoření peněz nechal žalobce zaregistrovat na její jméno i dva [anonymizována dvě slova] Tyto [anonymizováno] však kupoval žalobce a jsou jeho vlastnictvím. Po jejich rozchodu nejprve žalovaná odmítala převod [anonymizováno] na žalobce, následně pak souhlasila s jejich převedením a mezi účastníky bylo dohodnuto, že se sejdou na poště, kde ověří plné moci. Následně se dne [datum] sešli na poště v [obec] [anonymizována dvě slova] k ověření podpisu na plné moci. Při této příležitosti měla žalovaná žalobci předat částku 6 500 EUR, kterou měla v mezidobí vybrat. Když se žalobce na poště dotazoval, kde jsou peníze, řekla mu žalovaná, že mu je předá doma a donutila ho k podpisu listiny, přičemž žalobce vůbec nevěděl, co podepisuje. Teprve dodatečně žalobce zjistil, že podepsal Dohodu o neexistenci pohledávek a v rámci daného řízení namítá neplatnost tohoto právního jednání, tedy uzavření dohody o neexistenci pohledávek ze dne [datum]. Žalobce má za to, že mu žalovaná způsobila úmyslně škodu ve výši 6 500 EUR. Žalobce se domnívá, že žalovaná použila uschované peníze pro sebe, čímž mu vznikla škoda v dané výši. Pokud žalovaná peníze na účtu stále má, ale pouze je nechce vydat, žaluje žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovanou vyzval k navrácení částky v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum], nicméně žalovaná částku nevrátila, proto od [datum] požaduje žalobce zákonné úroky z prodlení z dlužné částky.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala ji v plném rozsahu zamítnout. Učinila nesporným pouze tvrzení, že žalobce na její účet zaslal v období od března [rok] do září [rok] částku v celkové výši 6 500 EUR. Žalovaná učinila sporným tvrzení žalobce, že by mezi nimi byla uzavřena ústní smlouva o úschově peněz a že předmětem této smlouvy byla výplata naspořených peněz žalobce v prosinci roku [rok]. Žalovaná poukazuje na nelogické tvrzení žalobce, že naspořené peníze na účtu chtěl použít na úhradu svých dluhů, neboť v ČR neměl účet, resp. tento měl zablokovaný exekutorem, a zároveň se bál, že by peníze na svém účtu utratil. K tomuto žalovaná uvedla, že o existenci dluhů žalovaného a o tom, že jsou na něj vedeny exekuce, se dozvěděla až ke konci jejich společného soužití, resp. tato skutečnost vedla k jejich rozchodu a důvodem zasílání peněz na účet žalované tak rozhodně nebylo řešení dluhové situace žalobce. Pokud by žalobce chtěl tuto situaci řešit, mohl se kdykoliv domluvit s příslušnými exekutorskými úřady na splátkovém kalendáři a posílat peníze přímo jim. Dále se žalovaná vyjádřila k důvodu ukládání příslušných částek na její účet, kdy uvedla, že s žalovaným se seznámila na jaře roku [rok] přes internetovou seznamku. Žalobce se pak k žalované postupně nastěhoval mezi srpnem a listopadem [rok]. Nejprve si u ní uskladnil své osobní věci (oblečení, nádobí, elektronika atd.), následně jí oznámil, že ve svém nájemním bytě dal výpověď a od listopadu [rok] bude bydlet u žalované. Během listopadu a prosince se pak kompletně s dalšími věcmi k žalované přestěhoval. Žalobce sám navrhl žalované, že jí bude platit částku v paušální výši 1 000 EUR, když v [obec] v té době měl platil za nájem dle svého tvrzení částku ve výši 30 000 Kč. [příjmení], kterou se rozhodl posílat žalované měla sloužit jako příspěvek na nájemné, a dále na uskladnění osobních věcí žalobce, příspěvek na jídlo, neboť žalovaná pro žalobce vařila, dále mu prala, žehlila a zajišťovala další domácí servis a v neposlední řadě se starala o jeho domácí zvířata ([anonymizováno]) v době žalobcově nepřítomnosti. Peníze tedy sloužily nejen pro potřeby žalobce (žalovaná během jejich společného soužití průběžně platila žalobcovy výdaje (nákup cigaret, oprava auta, nákup pohonných hmot atd.), ale měly rovněž sloužit pro osobní spotřebu žalované, přičemž žalovaná peníze používala s vědomím žalobce. Domluvenou částku začal žalobce tedy posílat v březnu [rok] (500 EUR) a následně pak od dubna [rok] do září [rok] ve výši 1 000 EUR měsíčně. Přes zimu roku [rok] [rok], tj. od prosince [rok] do začátku března [rok] žalobce nepracoval a pobýval v bydlišti žalované. Dále žalovaná učinila nesporným, že žalobce zakoupil za své peníze [anonymizována tři slova] a tyto nechal [anonymizováno] na jméno žalované. Jeden z [anonymizováno] měl být darem žalobce pro žalovanou, nicméně žádnou darovací písemnou smlouvu účastníci neuzavřeli. Po rozchodu žalobce s žalovanou tak vznikl rozpor o tom, komu má daný [anonymizováno] připadnout. Žalobce se pak s žalovanou domluvil, že žalovaná na žalobce přepíše oba předmětné nákladní přívěsy a strany si potvrdily neexistenci vzájemných pohledávek prostřednictvím písemné dohody, která byla stvrzena podpisy dne [datum]. Žalovaná tedy odmítla tvrzení žalobce, že byl k podpisu předmětné smlouvy donucen. Zároveň učinila sporným, že by byl ze strany žalobce podpis této dohody podmiňován vrácením žalované částky, s tímto přišel žalobce až následně. Tvrzení žalobce, že při podpisu Dohody o neexistenci pohledávek byl na jeho osobu vyvíjen nátlak, kterému podlehl, neboť potřeboval v registru vozidel přepsat předmětné přívěsy na sebe, není věrohodné. Dále žalovaná uvedla, že společné soužití s žalobcem ukončila v září [rok]. Důvodem byla skutečnost, že se dozvěděla o existenci jeho exekučních řízení, o kterých do září [rok] nevěděla. Žalobce pak následně opustil bydliště žalované na konci září [rok] a odvezl si uskladněné věci během října [rok]. Účastníci se finálně dohodli ohledně přepisu [anonymizováno] a před podpisem Dohody o neexistenci pohledávek žalobce požadoval po žalované vrácení údajné říjnové platby ve výši 1 000 EUR, kterou žalobce evidoval jako strženou na své výplatní pásce, ale žalovaná tuto platbu neobdržela a doložila mu, že jí žádné peníze v říjnu [rok] na účet nepřišly. Po přepsání [anonymizováno] a podpisu Dohody o neexistenci pohledávek pak začal žalobce žalované vyhrožovat a v místě jejího bydliště jí neohlášeně navštěvovat s požadavky na vrácení peněz, které mu měla údajně žalovaná dlužit, vždy se ale jednalo o částku 1 000 EUR, tj. spornou říjnovou platbu, nikdy se žalobce nezmiňoval o tom, že by mu žalovaná měla dlužit 6 500 EUR, s tímto požadavkem žalobce přišel až v prosinci [rok] v rámci předžalobní výzvy. Chování žalobce žalovaná považovala za invazivní a narušující její soukromí, proto jej nahlásila na policii.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
- z potvrzení zaměstnavatele žalobce firmy [jméno] [příjmení] [anonymizováno], kontrolních listů plateb a dokladu z banky, bylo zjištěno, že na účet žalované byly v období od března [rok] do září [rok] provedeny platby ve [anonymizováno] 6 500 EUR (toto žalovaná nesporovala);
- z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že na žalovaného bylo v únoru [rok] vedeno celkem [anonymizováno] pravomocných exekucí na základě rozhodnutí soudu (v červnu [rok] je evidováno již [anonymizováno] pravomocných exekucí);
- z messenger korespondence vyplývá, že se žalobce a žalovaná dohadovali ohledně přepisu [anonymizováno], které byly registrovány na žalovanou, o dlužné částce 6 500 zde není žádná zmínka. Pokud mezi sebou účastníci probírali finanční vztahy, pak z kontextu zpráv vyplývá, že jde o spornou platbu v říjnu [rok] ve výši 1 000 EUR, která měla být z účtu žalobce stržena a žalované zaslána, ačkoliv k této platbě nebyl důvod, neboť úča
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.