17 C 119/2023-20 — Okresní soud v Liberci

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že chování manžela se zhoršilo před dvěma lety z důvodu [anonymizována dvě slova]. Manžel se dopouštěl domácího násilí, které vyústilo k vykázání ze společné domácnosti. Společné soužití s manželem není pro manželku již snesitelné a manželství je navždy rozvráceno. Z manželství se narodily děti, ke dni návrhu na rozvod manželství nezletilé. 2. Manžel uvedl, že s rozvodem manželství nesouhlasí, dokud nebudou vyřešeny děti a majetek. Nezletilý syn [jméno] je fakticky v jeho péči, avšak soudem bylo rozhodnuto, že má na něj platit výživné. Nemá dostatek finančních prostředků a měla by to platit manželka. Dále žádal, aby byl vyřešen jejich společný majetek. 3. Manželka při výslechu odkázala na písemný návrh na rozvod manželství. Dále uvedla, že manželé spolu již [anonymizováno] měsíců nežijí ve společné domácnosti, vzájemně se odcizili a nekomunikují spolu. Mezi manželi panuje nenávist. V průběhu manželství byly hádky a domácí násilí. [příjmení] [jméno] aktuálně bydlí u svého otce. 4. Manžel při výslechu uvedl, že mezi manželi není již nic, nekomunikují spolu. Manželka má nového partnera. Nenávist mezi manželi ovlivnila vztah manželky k jejich synovi [jméno]. Co se týká rozvratu manželství, s rozvodem by souhlasil, ale nebude s ním souhlasit, dokud nebude vyřešen majetek a finanční prostředky pro syna [jméno]. 5. Z oddacího listu účastníků má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že soud pravomocně rozhodl o výchově a výživě nezletilých dětí, synů [jméno] a [jméno] a nezletilé dcery [jméno], narozených z manželství, a to pro dobu před a po rozvodu. 6. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že bylo nařízeno předběžné opatření, jehož obsahem byl mimo jiné zákaz manžela vstupovat do společného obydlí, zdržet se setkávání s manželkou a nezletilými dětmi. Dle záznamu Policie ČR byl manžel ze společného obydlí vykázán již [datum]. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželé spolu nekomunikují, vzájemně se zcela odcizili a mají zásadní názorové spory. Manželé taktéž nežijí ve společné domácnosti a netvoří manželské či rodinné společenství. Je tak zřejmé, že manželství je již delší dobu narušené a neplní žádné funkce. 8. Podle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 9. V daném případě soud dospěl k závěru, že obnovení manželského soužití není možné a může být rozvedeno, neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé se vzájemně odcizili, nekomunikují spolu a jsou mezi nimi neshody, které gradovaly vykázáním manžela ze společné domácnosti. 10. Soud se dále zabýval tím, zda v daném případě není na místě zamítnout návrh na rozvod manželství, přestože byla prokázána existence kvalifikovaného rozvratu manželství. Důvody, pro které i tak není možné manželství rozvést, jsou stanoveny v ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Manžel nesouhlas s rozvodem manželství odůvodnil neexistencí vypořádání společného majetku a faktickou péčí manžela o nezletilého syna [jméno]. K tomu soud uvádí, že neexistence dohody o vypořádání společného jmění manželů nemůže být důvodem pro to, aby nebylo manželství rozvedeno. V případě, že se manželé nedohodnou na úpravě svých majetkových poměrů před rozvodem manželství, tak právní předpisy umožňují uzavřít dohodu i po právní moci rozsudku o rozvod manželství, případně může každý z manželů navrhnout, aby o vypořádání rozhodl soud (§ 470 občanského zákoníku). Co se týká druhého manželem tvrzeného důvodu, tak je třeba předně uvést, že v řízení o rozvod manželství nemůže soud rozhodovat o změně již pravomocně upravených poměrů týkající se péče rodičů o nezletilé děti. Jak vyplývá ze shora uvedených ustanovení, je sice zapovězeno manželství rozvést v případě, že by rozvod manželství byl v rozporu s kvalifikovaným zájmem nezletilého dítěte, avšak v daném případě podmínky pro aplikaci tzv. tvrdostní klauzule dle § 755 odst. 2 občanského zákoníku dány nejsou. Příkladem, kdy není možné manželství rozvést, je typicky existence [anonymizováno] nezletilého dítěte, přičemž choroba dítěte je takového charakteru, že vyžaduje přítomnost a ekonomické zajištění obou rodičů. Může se taktéž jednat o případy, kdy je o rozvodu manželství rozhodováno po mnoha měsících či letech od rozhodnutí opatrovnického soudu a mezitím se podstatně změnily rozhodné skutečnosti. V daném případě však bylo o úpravě nezletilých dětí narozených manželům, tedy taktéž o výchově a výživě nezletilého [jméno], rozhodnuto rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], přičemž jednání o rozvod manželství proběhlo do dvou měsíců ([datum]). Vzhledem ke krátké době od rozhodnutí opatrovnického soudu je tak jednak nadbytečné v tomto činit dotaz na kolizního opatrovníka, který byl ustanoven v řízení o úpravě poměrů k dítěti, ale zejména, byť by nezletilý [jméno] ke dni rozhodnutí soudu byl v domácnosti otce, přestože byl teprve dne [datum] svěřen pro dobu před a po rozvodu manželství do péči matky, tak samotná momentální změna místa bydliště nezletilého není kvalifikovaným důvodem pro zachování manželství. Nadto by zachování manželství pro nezletilého [jméno] ničeho nezměnilo za situace, kdy bylo pravomocně ([datum]) rozhodnuto o jeho svěření do péče matky i pro dobu před rozvodem a stanoveno otci platit výživné. Rozhodnutí o tom, komu bude svěřeno nezletilé dítě do péče, pak může být i k návrhu účastníka řízení změněno, a to bez ohledu na existenci či neexistenci manželství. Taktéž může být změněno rozhodnutí o povinnosti platit výživné, a to i zpětně. O tomto však nemůže, jak již uvedeno výše, rozhodovat soud rozhodující o rozvodu manželství, ale soud opatrovnický. 11. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že byly splněny podmínky pro rozvod manželství, a proto rozhodl tak, že se manželství účastníků rozvádí. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z.ř.s. Okolnosti případu odůvodňující náhradu nákladů řízení nejsou dány.