§ 470 občanský zákoník – Jmenování opatrovníka pro správu jmění
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 470 občanského zákoníku stanoví, že pokud si někdo sám určí správce svého majetku, soud mu nemůže jmenovat jiného opatrovníka pro správu jmění, ledaže by určený správce nebyl znám, odmítl jednat v zájmu zastoupeného, zanedbával povinnosti nebo nemohl majetek spravovat. (§ 470 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 470 odkazuje 39 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Opatří-li si někdo správce svého jmění sám, nelze mu jmenovat opatrovníka pro správu jmění. To neplatí, není-li správce jmění znám, odmítne-li jednat v zájmu zastoupeného nebo zanedbává-li tuto povinnost, anebo nemůže-li jmění spravovat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud si sami zvolíte správce svého majetku, soud vám pro správu majetku opatrovníka jmenovat nebude.
- Vaše volba správce majetku je respektována, pokud správce řádně plní své povinnosti a je schopen majetek spravovat.
- Soud může jmenovat opatrovníka pro správu majetku, i když jste si správce zvolili, pokud:
- Váš zvolený správce není znám.
- Váš zvolený správce odmítne jednat ve vašem zájmu.
- Váš zvolený správce zanedbává své povinnosti.
- Váš zvolený správce nemůže majetek spravovat.
Příklad
Pan Novák si ve stáří určí svého syna jako správce svého majetku. Dokud syn řádně spravuje majetek a jedná v zájmu pana Nováka, soud panu Novákovi jiného opatrovníka pro správu majetku jmenovat nebude.
Na co si dát pozor
- I když si správce majetku zvolíte sami, soud může zasáhnout, pokud správce neplní své povinnosti nebo není schopen majetek spravovat.
- Je důležité, aby zvolený správce byl znám a souhlasil s rolí správce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 470
Jak soudy aplikují § 470
Žaloba tak byla omezena v důsledku toho, že dědicové odpovídají za dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví (§ 470 občanského zákoníku).
… rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 895/2001, smrt dlužníka a skutečnost, že o majetku dlužníka probíhá u soudu dědické řízení, nemá na prodlení s plněním jeho dluhu, i když nastalo za života dlužníka, žádný vliv. Nesplní-li dluh dědici dlužníka, kteří za něj odpovídají ve smyslu ustanovení § 470 obč. zák., jsou jako jeho právní nástupci, kteří vstupují nejen do práv, ale i do povinností dlužníka – jak opět správně uvedl odvolací soud – smrtí dlužníka, v prodlení a jsou tedy povinni kromě splnění zůstavitelova dluhu věřiteli …
… nemovitosti zaplatit žalobkyni každá polovinu kupní ceny, na rozdíl od soudu prvního stupně však na základě zhodnocení provedených důkazů dovodil, že za N. G. nebyla celá na ni připadající část kupní ceny zaplacena a že za tento její dluh odpovídá nyní její dědička (žalovaná) s omezením vyplývajícím z ustanovení § 470 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. do výše ceny nabytého dědictví (1 376 20,30 Kč) po odečtení z dědictví uhrazených pohledávek Finančního úřadu Brno I. (27 880 Kč) a Krajského soudu v Brně (120 000 Kč), tedy ve výši 1 228 320,30 Kč. …
Právní otázky
Související
§ 471 Rozhodnutí (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 5 Účinnost (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 5 Účinnost (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 8 Účinnost (Vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti)§ 5 Účinnost (Zákon o státním rozpočtu České republiky)