25 C 113/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků uzavřeného dne [datum] před zastupitelským úřadem [země] v [obec]. Uvedl, že se mezi nimi postupem času rozrůstaly vzájemné rozpory a odlišné názory na společný život, které vedly ke vzájemnému odcizení, které trvá již delší dobu. Manželé spolu nevedou společnou domácnost, ztratili k sobě citový vztah, manželství je trvale hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Manželství neplní základní funkce a považuje jej pouze za formální svazek. Možnost obnovy soužití je dle jeho názoru zcela nereálná. 2. Jak vyplynulo z rozsáhlého šetření soudu, jakož i ze sdělení manžela, manželka není s manžerlem v žádném kontaktu, nezdržuje se na území ČR a zřejmě se odstěhovala zpět do [země] – místo jejího skutečného pobytu a adresu pro doručení se ovšem soudu nepodařilo vypátrat, proto ji byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, který se ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum]. Ve svém podání se opatrovník vyjádřil k podanému návrhu, když jej z procesní opatrnosti učinil sporným, neboť neměl od manželky jiný pokyn. 3. Protože jsou manželé cizí státní příslušníci, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě mají oba manželé občanství Vietnamské socialistické republiky, přičemž poslední společné bydliště a současné bydliště manžela se nachází v České republice. Příslušnost českého soudu ve věci rozvodu manželství je pak dána článkem 20 odst. 3 věty druhé Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 14. 2. 1980, vyhláška č. 98/1984 Sb. Podle článku 20 odst. 1 citované smlouvy se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení, tj. v daném případě právem vietnamským. 4. Soud v dané věci nařídil jednání na den [datum] na které se dostavil manžel a [role v řízení] manželky a svědek [příjmení] [anonymizována dvě slova]. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizováno] [země]. 6. Z výslechu manžela soud zjistil, že manželství bylo bezdětné. Manželku potkal v roce [rok], a manželství bylo uzavřeno v roce [rok]. Po uzavření manželství žili společně krátkou dobu, kvůli nestabilnímu zaměstnání manžela však manželka opustila společnou domácnost před třemi roky. Poslední společné bydliště se nacházelo na adrese [adresa]. Příčinou odstěhování ze společné domácnosti a vzájemných rozporů bylo pracovní vytížení manžela, manžel byl doma jen velice zřídka kvůli práci. Manžel se opakovaně snažil kontaktovat manželku ale nepodařilo se mu to, pročež nelze soužití obnovit. Manžel si nepamatuje, kdy viděl manželku naposledy, protože je to dávno. Manžel si myslí, že se manželka vrátila do [země]. Po opuštění společné domácnosti manžel kontaktoval manželku telefonicky asi 2x, přičemž mu manželka řekla, že se vrátila do [země], ale poté si změnila tel. číslo a už se mu ji nepodařilo kontaktovat. 7. Z výslechu svědka soud zjistil, že účastníci řízení jsou jeho známí, bydleli nedaleko něho na sídlišti v [anonymizováno]. Ve [anonymizováno] komunitě je známo, že manželé dříve bydleli spolu, ale už delší dobu svědek neví, kde se manželka nachází. Manželku dlouho neviděl, pouze manžela potkává na ulici. Svědek se domnívá, že manželka je odstěhována zhruba tři nebo čtyři roky a netuší, kam manželka odjela. Svědek není v žádném kontaktu s manželkou, manžel mu pouze říkal, že ani jemu se nepodařilo kontaktovat manželku, a to ani prostřednictvím rodiny ve [země]. 8. Z výslechu manželky bylo upuštěno z důvodu, že by provedení výslechu bylo spojeno s velkými obtížemi kvůli tomu, že místo jejího pobytu není známo. 9. Soud učinil dotazy na bankovní instituce a telefonní operátory s cílem zjištění místa pobytu manželky, které však nebyly úspěšné. 10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Dle článku 51 zákona č. 52/2014/Q113, o manželství a rodině, vydaného ve Vietnamské socialistické republice, manželka, manžel nebo oba dva manželé současně mají právo žádat soud o rozvedení manželství. 11. Dle článku 56 odst. 1 zákona č. 52/2014/Q113, o manželství a rodině, vydaného ve Vietnamské socialistické republice, jestliže o rozvod požádá jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je manželství hluboce rozvráceno tak, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. <b>12. Dle článku 56 odst. 2 zákona č. 52/2014/Q113, o manželství a rodině, vydaného ve Vietnamské socialistické republice, v případě, že o rozvod žádá manžel nebo manželka osoby, která byla soudem prohlášena za nezvěstnou, pak soud rozhodne o rozvodu manželství.</b> 13. Dle článku 57 odst. 1 zákona č. 52/2014/Q113, o manželství a rodině, vydaného ve Vietnamské socialistické republice, je manželství ukončeno počínaje dnem, kdy nabude právní moci rozsudek, rozhodnutí o rozvodu. 14. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť manželka před cca 3 roky opustila společnou domácnost, nyní se zdržuje ver [země] na neznámé adrese, není s manželem v kontaktu a s ohledem na dobu odloučení obou manželů již manžel o obnovu manželství nestojí a má nový vztah. 15. Ze shodných tvrzení manžela a svědka je zcela zřejmé, že manželství fakticky nefunguje. Soud pokládá za pravdivá tvrzení manžela o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení článku 56 odst. 2 zákona č. 52/2014/QH13, o manželství a rodině, vydaného ve Vietnamské socialistické republice, soud návrhu v celém rozsahu vyhověl, neboť manželka je pro soud nezvěstná. Po aplikaci shora uvedených ustanovení vietnamského zákona o rodině soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství, když obnovení manželského soužití nelze s ohledem na postoj manžela a manželky očekávat, společně nebydlí ani nehospodaří, ani společně nevychovávají děti. 16. Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.