29 C 109/2023-37 — Okresní soud v Liberci

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 764 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k bytu [číslo] na adrese [adresa]. Tvrdila, že se žalovaný zavázal platit po dobu trvání nájmu měsíčně celkem za nájem, služby a spotřebu 6 600 Kč, od [datum] celkem 6 651 Kč měsíčně. Poukázala na to, že žalovaný neplnil své závazky vůči ní a dostal se do prodlení s placením nájemného. Konkrétně šlo o měsíc květen 2022, kdy předpis činil 6 600 Kč a zaplaceno bylo 6 250 Kč, tedy dluh byl 350 Kč, za červen 2022 při stejném předpisu bylo zaplaceno rovněž 6 250 Kč, tedy dluh činil 350 Kč, za měsíc červenec 2022 nebylo zaplaceno ničeho, to znamená, že dluh činí 6 600 Kč, za měsíc srpen bylo zaplaceno řádně a včas, stejně tak za měsíc září, v říjnu nebylo zaplaceno ničeho, tedy dluh činí 6 600 Kč, za měsíc listopad 2022 bylo zaplaceno pouze 1 000 Kč, tedy dluh je 5 600 Kč a za měsíc prosinec bylo naopak zaplaceno více, a to 9 600 Kč, takže dluh není; naopak byl přeplatek ve výši 3 000 Kč. V roce 2023 zaplatil v lednu žalovaný 6 000 Kč, i když předpis činil 6 651 Kč, tedy žalobkyně eviduje dluh 651 Kč, v únoru 2023 mělo být zaplaceno 6 651 Kč, ale zaplatil pouze 4 500 Kč a dluh tedy činí 2 151 Kč a za březen bylo zaplaceno 4 000 Kč, při předpisu 7 651 Kč a dluh je tedy 3 651 Kč. Sečteme-li dlužné částky, dojdeme k částce 22 953 Kč. Z listiny Přehled dlužného nájemného a výpočet úroku z prodlení soud zjistil, že žalobkyně vypočítala v souladu s tím, jak žalovaný (ne) plnil, sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a soud v tomto směru odkazuje na„ Podrobný výpočet“, z něhož se podává, že úroky vypočítala žalobkyně na částku 3 670 Kč. Výpočet soud považuje za aritmeticky správný; bylo ostatně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dluh tvrzený žalobkyní není, nebo je jiný. Žalovaný nicméně byl v řízení pasivní, nic netvrdil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobkyni a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, ze které žalovanému plynula povinnost platit řádně a včas sjednané nájemné a poplatky za služby spojené s užíváním bytu, což žalovaný nečinil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že zaplatil více, ale k tomu nedošlo, neboť žalovaný byl v řízení zcela pasivní. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal na náhradě nákladu řízení částku 1 339 Kč za zaplacený soudní poplatek.