30 C 5/2023-12 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] výživného neprovdané matky, neboť má s žalovaným již nezletilého syna [jméno], a nyní je v pátém měsíci těhotenstvím s dalším potomkem žalovaného, když od konce [anonymizováno] [rok] nežijí ve společné domácnosti. Matka navrhovala, aby soud určil výši výživného neprovdané matky na její osobu. 2. Z výpovědi žalobkyně při jednání dne [datum] soud zjistil, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] se narodil dne [datum]. Společně s jeho otcem - žalovaným, nežije ve společné domácnosti, proto požaduje výživné na svou osobu 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný hradí výživné 6 000 Kč měsíčně asi od května 2023, nežijí spolu od [anonymizováno] [rok] letošního roku. Matka pobírá rodičovský příspěvek 13 000 Kč na dva roky, jinak bude doma, protože má příspěvek na péči na syna [jméno] ve výši 6 600 Kč měsíčně, který je autista, a ještě něj pobírá příspěvek na mobilitu 2 000 Kč měsíčně. Bydlí sama s dětmi v nájemním bytě, platí 12 100 Kč nájem, 2 500 Kč elektřina, dostávala příspěvek na bydlení 12 000 Kč, zrušili jí ho, musí žádat znovu v říjnu, možná ho dostane i zpětně. Jiné příjmy žalobkyně nemá. [jméno] chodí do školky do [anonymizována dvě slova], nyní je předškolák, platí se jenom obědy 1 010 Kč měsíčně. Žalovaný se podílí na výživě [jméno], nad rámec výživného pro něj platí občas obědy, dále se podílí na nákupu plen na mladšího syna, rodiče jsou schopni se na všem domluvit. 3. Z výpovědi žalovaného při jednán dne [datum] soud zjistil, že potvrzuje, že dne [datum] se narodil jeho syn [jméno] [celé jméno žalovaného], uznal k němu otcovství ještě před tím, než se narodil. Asi půl roku nežijí s žalobkyní ve společné domácnosti. Bydlí u své matky, pracuje ve [právnická osoba] a [příjmení] jako dělník s příjmem 20 000 až 30 000 Kč měsíčně. [příjmení] tam pracovat i přes zimu, ale to bude nižší plat. Platí výživné na [jméno] ve výši 6 000 Kč měsíčně, uzavřeli s žalobkyní dohodu. [příjmení] [jméno] zatím neplatí nic. Výživné bylo stanoveno v době, kdy měl jednu vyživovací povinnost, vyživovací povinnost má pouze k [jméno] a [jméno]. Matce za bydlení nic neplatí. Nikde si nepřivydělává, pracuje v zaměstnání 10 hodin denně. Nemá žádný majetek. 4. Z výplatnice žalovaného za [číslo] – [číslo], [anonymizována tři slova] [rok] má soud za prokázané, že je zaměstnán ve [právnická osoba] & [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem za [anonymizováno] [rok] ve výši 24 635 Kč. 5. Podle § 920 občanského zákoníku, o výživném a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce, odst. 1, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Dle odst. 2 soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Podle odst. 3 téhož ustanovení soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená. Podle § 922 odst. 2 občanského zákoníku lze výživné pro neprovdanou matku přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala narození nezletilého [příjmení] [jméno] dne [datum], žalovaný toto potvrdil. Co se týká příjmu žalobkyně, ta je nyní na rodičovské dovolené, bere rodičovský příspěvek na dva roky 13 000 Kč měsíčně, dále dostává příspěvek na péči staršího syna [jméno], jehož otcem je rovněž žalovaný, ve výši 6 600 Kč měsíčně, příspěvek na mobilitu 2 000 Kč měsíčně, pobírala příspěvek na bydlení 12 000 Kč, o který znovu požádala. Bydlí sama s dětmi v nájemním bytě s náklady na bydlení celkem cca 14 600 Kč měsíčně, platí [jméno] obědy v [anonymizována dvě slova] 1 100 Kč měsíčně, někdy je zaplatí žalovaný, otec [jméno], nad rámec výživného 6 000 Kč měsíčně, které na něj platí. Žalovaný bydlí u své matky, platí výživné na [jméno], má průměrný čistý měsíční příjem cca 24 000 Kč. [příjmení] [jméno] výživné zatím neplatí, ale podílí se na nákupech plen pro něj. Za této situace soud vyšel u žalovaného z příjmu cca 24 000 Kč čistého měsíčně, přiznal výživné neprovdané matky ve výši 2 000 od [datum], t.j. od narození nezletilého [jméno], když přihlédl i k tomu, že žalovanému dosud nebylo určeno výživné na nezletilého [jméno], které bude stanoveno zpětně od narození. Toto výživné neprovdané matky odpovídá výdělkovým možnostem žalovaného, který má ještě vyživovací povinnost k druhému synovi [jméno] ve výši 6 000 Kč měsíčně. Výživné bylo přiznáno žalobkyni po dobu dvou let od slehnutí do [datum]. Za období [datum] do [datum] vznikl žalovanému nedoplatek na výživném v celkové výši 5 000 Kč (2,5 měsíce po 2 000 Kč měsíčně nedoplatku), když byla žalovanému uložena povinnost nedoplatek zaplatit do [datum]. 7. Protože žalobkyně požadovala výživné na neprovdanou ve výši 3 000 Kč měsíčně, byla její žaloba co do části žalobního nároku ve výši 1 000 Kč měsíčně zamítnuta, neboť příjmy otce odpovídají výživnému na neprovdanou matku ve výši 2 000 Kč měsíčně, jak je odůvodněno shora. 8. O nákladech mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady účastníkům nevznikly. 9. Žalovanému byla uložena povinnosti zaplatit soudní poplatek 500 Kč (z. [číslo] sb. položka 7a) sazebníku).