90 C 77/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Manžel se domáhal rozvodu svého manželství uzavřeného [datum] před [stát. instituce]. V návrhu uvedl, že před uzavřením manželství se účastníkům narodila dcera, která je dosud nezletilá. V lednu 2023 manželé definitivně ukončili společné soužití, manželka se s dcerou odstěhovala, v současnosti manželé žijí každý vlastní živit. Soužití je trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé společně nežijí a nehospodaří od ledna 2023. Příčinou rozvratu spatřuje ve vzájemném citové odcizení, které vzniklo v důsledku rozdílných povah manželů a rozdílných náhledů na výchovu dětí. 2. Manželka s návrhem na rozvod souhlasí a připojila se k němu. K ukončení manželského soužití došlo v lednu 2023. Za příčinu rozvratu manželství označila vzájemné citové odcizení v důsledku požívání alkoholu manželem a nepodílení se manžela na péči o rodinu, děti a domácnost. 3. Účastníci učinili nesporným, že od ledna 2023 společně nežijí a nehospodaří a shodli se i v tom, že hlavním příčinou rozvratu manželství je jejich vzájemné citové odcizení. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne dne [datum] před [stát. instituce] a je zapsané v knize manželství matričního úřadu – [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana [anonymizováno], pořadové [číslo] (prokázáno oddacím listem). Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 5. 6. 2023, byla schválena dohoda účastníků o péči a výživném společné nezletilé dcery účastníků. Z účastnického výslechu obou manželů soud zjistil, vylučují obnovení manželského soužití, že se oba manželé hádali, že manžel měl od [anonymizováno] [rok] v péči dvě dcery ve věku [anonymizováno] a [anonymizováno] let z předchozího manželství, přičemž vzájemné vztahy mezi dcerami a manželkou byly konfliktní a po konfliktech odcházely dcery manžela k babičce. Z účastnického výslechu manžela soud zjistil, že alkohol pije příležitostně při pořádání zabijačky, což pořádá v zimě jednou za tři týdny, a že financoval domácnost a rodinu. Z výslechu manželky soud dále zjistil, že manžel byl většinu času v práci nebo se věnoval vlastním aktivitám. Ač manželka při účastnickém výslechu vypovídala o nadměrné konzumaci alkoholu manželem, soud tuto část její účastnické výpovědi nepovažoval za věrohodnou, neboť byla motivovaná emočně vypjatou rozvodovou situací a nebyla podložena dalšími důkazy. 4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce třetího téhož ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Podle ustanovení § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. 6. Po provedeném dokazování má soud za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené v § 755 a § 756 o.z. V daném případě vzal soud za prokázané, že manželé ukončili manželské soužití a ani jeden nemá zájem na jeho obnovení. O poměrech nezletilé dcery manželů bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Na základě toho dospěl soud k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou trvale a hluboce rozvráceny, nelze očekávat obnovení manželského soužití, proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Za příčinu rozvratu manželství soud spatřuje vzájemné citové odcizení v důsledku hádek mezi manželi a konfliktních situací mezi manželkou a dvěma nezletilými dcerami manžela z předchozího manželství, které měl manžel v péči a bydleli s manželi společné domácnosti. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 23 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebyly shledány skutečnosti odůvodňující to, aby soud některému z účastníků přiznal náhradu nákladů řízení.