13 C 264/2024-13 — Okresní soud v Liberci

1. Manželka zahájila řízení o rozvod dne , datum, , kdy uvedla, že manželství bylo uzavřeno , datum, před , právnická osoba, v , Anonymizováno, a narodila se z něho jedna dcera, která je již zletilá. Návrh podala proto, že manžel poté, co přišel o zaměstnání, propadl alkoholu, a začal si bez souhlasu manželky půjčovat peníze, aniž by svým závazkům mohl dostát. Dostali se tak i do exekuce, což musela vyřešit. Manžel se nepodílí na hypotéce ani nájemném, a jí a dceři se vysmívá, a odmítá jakkoliv spolupracovat či se domluvit na řešení.2. Manžel se opakovaně k nařízenému jednání nedostavil, přestože byl řádně obeslán, a zásilka se v obou případech dostala do jeho dispozice. Manželka uvedla, že toto je bohužel přístup celkově ke všemu, kdy manžel jí sdělil, že se rozvádět nechce, a odmítá se o tom i jakkoliv bavit. K aktivnímu přístupu ho není schopna přimět, když za ním přijde, tématu se vyhýbá, a raději odchází. Situace mezi nimi takhle na nedostatku komunikace a spolupráce vedla k faktickému rozpadu manželství.3. Z předloženého oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno, tak jak je uvedeno shora. Z výpovědi manželky po příslušném poučení bylo zjištěno, že v manželství již není ochotna setrvat, snáší to již dlouhou dobu, a obává se i o svou vlastní existenci. Odmítla pokračovat ve formálním vztahu, ze kterého plní nejen všechny potřebné závazky, jako hypotéku, a další výdaje, ale sama musí uživit dceru na vysoké škole, a ještě řešit závazky, které si nezodpovědně bere manžel. Poukázala na to, že i ona sama přišla o práci po více jak , Anonymizováno, letech, nicméně musela to řešit a hradit za ně za oba. Manžel ztrátu zaměstnání řešil zvýšenou spotřebou alkoholu, kdy pod jeho vlivem patrně nevyhodnocuje situaci racionálně a zadlužuje je oba. Zdůraznila, že už vyčerpala všechny možnosti, jak ho přimět k nějaké aktivitě, nepodařilo se to ani dceři, která se mu snažila také pomoci, a nyní již musí myslet alespoň na svou vlastní ochranu. Odmítla, že by šlo o neuvážené rozhodnutí, či že by zde mohl být ještě nějaký prostor pro jiné řešení, protože manžela není možné přesvědčit k jinému přístupu, což předvedl, když se opakovaně nedostavil ani k nařízenému jednání o rozvod. Proto setrvala na tom, že ve vztahu není schopna zůstat a nikdo to po ní nemůže ani žádat.4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Dle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu a jeho příčiny.5. Soud dospěl k závěru, že manželství je skutečně hluboce a trvale rozvrácené. Manželka opakovaně zdůraznila, že v něm nechce a nemůže zůstat, kdy k tomu uváděla pochopitelné důvody, a věrohodně popsala situaci. I když nebyly předloženy žádné další doklady ohledně exekucí, závazků či nezaměstnanosti, měl manžel možnost zúčastnit se jednání, předložit svoji verzi a případně projevit snahu manželství zachránit. Za situace, kdy ignoruje i jednání ve věci rozvodu, nelze oprávněně očekávat, že by manželka cokoliv na v současné době nefunkčním vztahu byla schopna měnit sama. Manželé spolu již ani nebydlí, a jestliže je pro manželku neúnosné v manželství setrvat, a manžel nepovažuje za potřebné se nijak ohledně rozvodu ni vyjádřit, je zřejmé, že vztah nefunguje a nelze ani očekávat, že by se na tom mělo něco změnit. Evidentně došlo k tomu, že mezi manžely nefunguje spolupráce a komunikace, a že nejsou schopni problémy společně řešit, což je příčinou jeho rozvratu. Manželství neplní svůj účel, a proto soud vyhověl a manželství rozvedl poté, co opakovaně manžela předvolával marně k jednání.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 z. ř. s., kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo. Zde sice vše nasvědčuje větší míře zavinění situace ze strany manžela, nicméně manželka po poučení nechtěla prokazovat jednotlivá tvrzení s tím, že jí jde primárně o vyřešení situace, a veškeré náklady obou manželů stejně nese sama, proto soud náhradu dále neřešil a vycházel z obecného pravidla.