13 C 36/2024-9 — Okresní soud v Liberci

1. Manžel zahájil , datum, řízení o rozvod manželství s tím, že manželství bylo z počátku spokojené, později však začaly narůstat problémy ve vzájemné komunikaci. To vedlo k úplnému odcizení manželů. Ve společném bytě si již vytvořili i dvě oddělené domácnosti, a protože manželství zůstalo čistě formální, navrhl, aby bylo rozvedeno.2. Manželka uvedla, že se o návrhu manžela dozvěděla až ze soudního předvolání, nicméně i ona již uvažovala o rozvodu, a divila se, proč ji to tedy manžel nechtěl nechat udělat. I ona se chce dát rozvést, nevidí nyní již žádnou jinou možnost, jak se vztahem naložit.3. Soud provedl důkaz oddacím listem, ze kterého zjistil, že manželé uzavřeli manželství tak, jak bylo tvrzeno, a je uvedeno ve výroku I. Oba manželé shodně uvedli, že nemají společné děti. Během svých účastnických výslechů setrvali na tom, že není žádná jiná možnost než rozvod, situace mezi nimi, kdy jako partneři nefungují, trvá už roky. Před více jak 20 lety bylo uvažováno o rozvodu poprvé ze strany manželky, a vztah se už nikdy nedal do pořádku.4. Manžel uváděl, že jim do společného fungování zasahuje sestra manželky, které manželka naslouchá, což mezi nimi vede k problémům. Primárně tím byly podle něho způsobeny všechny problémy mezi nimi. Manželka toto popřela s tím, že naopak sestra je přiměla spolu zůstat, protože situace se opakuje, manžel rozmazluje praneteře a zakládá tím na problémy v celé rodině. Je toho však více, mají neshody, protože ona preferuje aktivnější způsob života, zatímco manžel nechce žádné společné aktivity provozovat, a nemají tak v podstatě nic společného. Tomu manžel oponoval, že manželce v tom, aby se věnovala koníčkům sama nijak nebrání, nemůže však být sám aktivní ze zdravotních důvodů. Nechává ji proto, aby zpívala či tančila sama, neřekl proti tomu nic, ale s ní to provozovat nemůže, nemůže ani na procházky, pouze pracuje na zahradě.5. Oba se shodli na tom, že nevidí žádný smysl, a to ani s výhledem na stáří, spolu setrvat, i během jednání se opakovaně škorpili. I přes opětovné pokusy soudu ani jeden z nich neprojevil zájem na situaci ještě něco zkusit změnit a hledat jiné řešení, oba trvali na tom, aby soud manželství rozvedl. Soud tak dospěl k závěru, že manželství své funkce neplní, a to po řadu let. I když spolu manželé zůstali bydlet, nesdílí spolu již v podstatě nic. Nepanuje mezi nimi ani přátelská atmosféra, a nejsou vstřícní k jakékoliv změně. Manželství tak soud shledal hluboce a trvale rozvráceným, kdy s ohledem na dobu, po kterou vztah dle shodných tvrzení nefunguje, nelze očekávat, že by mohlo dojít k jeho obnovení.6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Podle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu manželství a při tom i jeho příčiny.7. Vzhledem ke zjištěnému rozvratu manželství soud vyhověl hodnému návrhu obou manželů a manželství rozvedl. Je zřejmé, že manželé měli odlišná očekávání od toho, jak bude společné soužití fungovat, a v důsledku rozporů, které z toho mezi nimi vznikaly, se odcizili natolik, že spolu již nejsou ochotní nejen nic sdílet, ale ani komunikovat. Příčinu tak soud shledává v nesouladných představách manželů o společném fungování, které vyústily ve ztrátu vztahu mezi nimi.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.