13 C 38/2024-19 — Okresní soud v Liberci

1. Manžel dne [datum] zahájil rozvodové řízení, kdy tvrdil, že účastníci uzavřeli manželství, tak jak je uvedeno shora. Narodily se z něho dvě dosud nezletilé děti, o kterých bylo rozhodnuto opatrovnickým soudem. Manželé činili i kroky k vypořádání majetkových vztahů, ale vše pro tzv. nesporný rozvod nedořešili. Manžel tak uvedl, že manželství je hluboce a trvale rozvrácené, kdy od září [rok] už má každý z manželů i vlastní domácnost. Příčinu rozpadu vztahu viděl v citovém odcizení, kdy manželé měli odlišné představy o způsobu života. Přestože má již jinou partnerku, tento vztah nepovažuje za příčinu rozvratu. Jelikož manželství zůstalo pouze formální, a neplní žádnou ze svých funkcí, navrhl, aby bylo rozvedeno. 2. Manželka, která se dostavila k jednání, potvrdila, že od září [rok] spolu manželé již ani nežijí, odmítla však, že by měli zásadní rozpory, pokud jde o způsob života a trávení volného času. Pokud nebyly děti nemocné, společně se věnovali různým aktivitám, a je přesvědčena o tom, že právě jiný vztah manžela je důvodem, proč se manželství rozpadlo. Manžel není schopen komunikace, i dohody jí dával s tím, kde to má podepsat, a neumí se k věcem podle jejího názoru postavit. Za současného stavu se chce i ona dát rozvést, protože jiná možnost už nepřipadá v úvahu. 3. Po skutkové stránce soud zjistil z oddacího listu, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak tvrdí. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], který je pravomocný, soud zjistil, že dne [datum] soud schválil dohodu manželů, jako rodičů obou společných a dosud nezletilých dětí. 4. Manželé shodně oba uvedli při účastnickém výslechu, že i společné bydlení opravdu ukončili již v září [rok]. Manžel vypověděl, že z jeho strany došlo postupně k odcizení, vidí to tak, že jejich zájmy se opravdu rozcházely, a manželský život tím sešel, uvědomoval si jen povinnosti. Postupně to vzdal, a uznává, že bylo chybou, že nenašel odvahu toto sdělit dříve, než do toho pak vstoupil vztah s někým jiným. Domluvit se byl celkově doma problém, věcně nebyli o ničem schopni diskutovat. V jiném vztahu pokračuje, a vidí ho do budoucna jako perspektivní. 5. Z výpovědi manželky soud zjistil, že o nespokojenosti manžela nic netušila, kdy poukazovala na to, že to těžko mohla vědět, když to s ní neřešil. Přiznal až to, že má jiný vztah, přesto ale odmítal, aby se odstěhovala a chtěl ještě šanci. Situaci však nezvládal, stále si psal s kolegyní, se kterou se sblížil již v roce [rok], a z jeho strany tak nebylo ani přes rok, kdy se vše pokoušeli urovnat, toho možné dosáhnout. Povinností při společných dětech a práci měli oba hodně, nemá vše být jenom na ženě, a manžel bohužel neřekl vůbec nic. Jelikož udržuje vztah, který navázal, není žádný prostor, jak situaci řešit jinak než rozvodem. 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Podle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu manželství a při tom i jeho příčiny. 7. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je již toliko formálním vztahem, kdy za situace, kdy před dlouhou dobou došlo k faktickému rozchodu i ukončení společného bydlení, nelze než uzavřít, že manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Pokud jde o příčinu, je zřejmé, že primárně ze strany manžela došlo k odcizení, a následnému navázání jiného vztahu, ve kterém pokračuje. Sám uznává, že chybou bylo neřešit nespokojenost ve vztahu, resp. že toto oddaloval tak, že se manželka o jeho nespokojenosti až do doby, kdy již měl jinou partnerku, nedozvěděla. Situaci pak skutečně mohla jen těžko řešit, a nelze se jí divit, že vidí zavinění na straně manžela. Soud je názoru, že za tohoto vývoje situace je skutečně větší míra zavinění, nejméně selháním v komunikaci, na jeho straně. 8. Manželství proto jako čistě formální rozvedl, když nelze očekávat, že by mohlo dojít k obnovení vztahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.