16 C 53/2023-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalované žalobkyni částku 11 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 813,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaný při podpisu smlouvy obdržel jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měla úvěr vrátit do 14. 8. 2020 ve výši 8 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala k hrazení poplatků účtovaných předchůdcem žalobkyně. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně požaduje za období od 15. 8. 2020 do 8. 11. 2021 ve výši 3 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně zároveň požaduje uhrazení částky 150 Kč, představující poplatek za upomínání. Žalobkyně dále požaduje zaplatit částku 217 Kč, která představuje náklady spojené s vymáháním pohledávky.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřily. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.4. Soud z předložených listin zjistil, že dne , datum, byla mezi předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo, tel. číslo, , kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit do 14. 8. 2020. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %. Částka 8 000 Kč byla žalované poskytnuta společně s uzavřením smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně a sazebník. Pro případ prodlení byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky) (důkaz: smlouva o úvěru, tel. číslo, ). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek ze dne ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky). Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě upomínkami ze dne 1. 4. 2020, 28. 8. 2020 a 25. 9. 2020 (důkaz: příslušné upomínky). Žalobkyně pak pohledávku vymáhala osobní návštěvou žalované. O výši nákladů na vymáhání byla žalovaný informována dopisem (důkaz: výpis úkonů mimosoudního vymáhání).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena ve spojení s ustanovením § 2395 o. z. upravující smlouvu o úvěru. Dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.6. Mezi účastníky byla uzavřena tzv. inominátní smlouva podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., která se svým obsahem blíží smlouvě o úvěru. Předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 14. 8. 2020. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků za vymáhání. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalované zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.7. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala všechna svá tvrzení, zatímco žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatila uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.8. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 387 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.