17 C 3/2024-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 84 839,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 60 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit do , datum, spolu s úrokem. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne , datum, z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované , Anonymizováno, . Platby úvěru byly identifikovány uvedením variabilního symbolu č. , hodnota, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V poslední upomínce byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka v celkové výši 84 839,52 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 60 000 Kč, smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 24 235,74 Kč, a smluvní pokuty ve výši 603,78 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích dlužnických registrů a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná dle obchodních podmínek prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností.3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).4. Ze smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , vyhotovila smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku 60 000 Kč na účet č. , č. účtu, a závazek žalované poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 108,72 %.5. Ze sdělení společnosti , Anonymizováno, se podává, že jako majitel účtu č. , č. účtu, je evidována žalovaná. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet žalované od společnosti , právnická osoba, , č. účtu , č. účtu, (shodný účet s účtem uvedeným ve smlouvě ze dne , datum, ), připsána platba ve výši 60 000 Kč s označením čísla úvěrové smlouvy (, tel. číslo, ) a poznámkou Půjčka od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnosti , právnická osoba, uzavřela dne , datum, smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka označená jako , Anonymizováno, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Anonymizováno, , 84839,52 Kč.7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky.8. Žalobkyně nedisponuje důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla posuzována úvěruschopnost žalované. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne , datum, na účet žalované celkem částku 60 000 Kč, přičemž žalovaná z této částky právní předchůdkyni ničeho nevrátila.10. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú.. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem , datum, se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18).11. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 60 000 Kč a žalovaná v částce 35 783,21 Kč (zbývající část žalovaného nároku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 10 943,69 Kč, tedy z částky 60 000 Kč ode dne , datum, do dne vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobkyně lze vyjádřit jako 62,6 % a úspěch žalované 37,4 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 25,2 % z částky 17 424 Kč, tedy v částce 4 391 Kč. Celkové náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 394 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 84 839,52 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a DPH ve výši 3 024 Kč, tj. celkem částka 17 424 Kč.