17 C 38/2024-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 15 156 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období ode dne , datum, do dne , datum, převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet , Anonymizováno, , tel. číslo, /0600. Platby úvěru byly identifikovány uvedením variabilního symbolu č. , hodnota, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , právnická osoba, . 2023. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 15 156 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 2 760 Kč, a smluvní pokuty ve výši 396 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni.2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích dlužnických registrů a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle obchodních podmínek prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.)4. Ze smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , vyhotovila smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu se smluvním úrokem z prodlení a povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smlouvy ze strany žalovaného.5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, se podává, že jako majitel tohoto účtu je evidován žalovaný. Dne , datum, byla na účet žalovaného částka 12 000 Kč s označením čísla úvěrové smlouvy , Anonymizováno, a poznámkou půjčka od , Anonymizováno, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že společnosti , právnická osoba, uzavřela dne , datum, smlouvu se žalobkyní, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka žalovaného.7. Žalobkyně nedisponuje důkazy prokazující, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla posuzována úvěruschopnost žalovaného. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla ode dne , datum, na účet žalovaného celkem částku 12 000 Kč.9. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú.10. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající části jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).11. Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni nachází oporu v ustanovení § 1879 a násl. o.z.12. Vzhledem k výše uvedenému byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně v částce 12 000 Kč a žalovaný v částce 5 813,76 Kč (zbývající část žalovaného nároku 3 156 a zákonný úrok z prodlení ve výši 2 657,76Kč, tedy z částky 15 000 Kč ode dne , právnická osoba, do dne vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobkyně lze vyjádřit jako 67,36 % a úspěch žalovaného jako 32,64 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 34,72 % z částky 2 252 Kč, tedy v částce 781,89 Kč. Celkové náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200Kč ve výši 252 Kč.