22 C 39/2024-17 — Okresní soud v Liberci

1. Manželka se domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného s manželem s odůvodněním, že v průběhu manželství došlo k odcizení a ztrátě vzájemné komunikace. Došlo k názorovému rozcházení v rámci způsobu vedení společného života a trávení volného času. Manželé spolu nežijí ani nehospodaří od , datum, . Manželství neplní svoji funkci a nelze očekávat zlepšení vztahů a jeho obnovení. Děti nemají.2. Manžel s návrhem na rozvod manželství vyslovil souhlas a k návrhu se připojil.3. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , právnická osoba, v , adresa, (prokázáno oddacím listem). Z výpovědi manželů bylo zjištěno, že manželé se zcela odcizili, manželství trpělo nedostatkem komunikace mezi manžely, jejich soužití bylo přerušeno, a proto nevidí možnost, jak soužití obnovit a pokračovat v něm. Na setrvání v manželství oba nemají zájem.4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. Podle ustanovení § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.6. Po provedeném dokazování má soud za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené v § 755 a § 756 o.z. V daném případě vzal soud za prokázané, že manželé ukončili manželské soužití a ani jeden nemá zájem na jeho obnovení. Soud dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou trvale a hluboce rozvráceny, nelze očekávat obnovení manželského soužití, proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Za příčinu rozvratu manželství soud spatřuje vzájemné odcizení.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 23 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.ř.s.“), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebyly shledány skutečnosti odůvodňující to, aby soud některému z účastníků přiznal náhradu nákladů řízení.