29 C 268/2023-117 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne 17. 7. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky 17 420,33 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektrické energie. Žalobce tvrdil, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zák. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví a je držitelem licence č. , tel. číslo, na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona.2. Žalobce tvrdil, že pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne 10. 3. 2023 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že byl na odběrném místě v , adresa, prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škodu v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Dne 29. 11. 2022 byla ze strany obchodníka s elektřinou v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru výrobního č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Dle tvrzení žalobce smlouva na distribuce elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k 29. 11. 2022 na vysokém tarifu 13 744 kWh. Dne 10. 3. 2023 byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl na vysokém tarifu 14 528 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 101 dní. Množství neoprávněné odebrané elektřině pak rozdílem stavu mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne 10. 3. 2023 je rozdíl stavu násobený cenou za 1 kWh dle § 17 vyhlášky, což je dohromady 5 066,79 Kč.3. Žalobce argumentoval tím, že § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb ve skutečně a sjednané hodnoty hlavního jističe. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 102,42 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů atd. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda ve výši 17 420,33 Kč, která sestává ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 5 066,79 Kč, platby za příkon ve výši 251,12 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 12 102,42 Kč včetně DPH.4. Žalobce tvrdil, že dne 14. 3. 2023 písemně sdělil žalované stěžejní skutečnosti o spáchaném neoprávněném odběru a vyzval ji k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaný tvrdila, že nebyla písemně ani elektronicky informována o ukončení odběru a odpojení elektroměru, elektrická energie byla dle žalované řádně měřena a dále žalovaná poukázala na to, že neobdržela žádné vyúčtování.6. Po provedeném dokazování má se za prokázaný následující skutkový stav.7. Z listiny označené jako výzva k vyzvednutí zásilky/potvrzení o převzetí zásilky bylo zjištěno, že dne 18. 10. 2022 byla žalované oproti jejímu vlastnoručnímu podpisu doručena listina značená jako upomínka – odstoupení od smlouvy, jež byla žalované zaslána společností , právnická osoba, ., přičemž důvodem ukončení smluvního vztahu mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou bylo opakované neplnění jejích platebních povinností k 29. 11. 2022. Zde je nutné zdůraznit, že žalovaná popírala, že by jí odstoupení od smlouvy bylo doručeno a měla za to, že k bezesmluvnímu, tudíž neoprávněnému odběru, nikdy nedošlo. Tato její obrana se ale ukázala jako mylná. Z dodejky doporučeného psaní zmíněné shora ve spojení s upomínkou – odstoupením od smlouvy má soud za naprosto jisté a prokázané, že odstoupení od smlouvy žalované bylo doručeno, tudíž smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie odstoupením zanikla. Zanikla k datu 29. 11. 2022, jak se podává z končeného vyúčtování za elektřinu. Od 30. 11. 2022 do 10. 3. 2023, kdy byl techniky společnosti , právnická osoba, demontován elektroměr a byly zjištěny hodnoty na vysokém tarifu v rozsahu 14,528 kWh, trval neoprávněný odběr elektřiny a v tomto rozsahu žalobce svá tvrzení prokázal.8. Žalovaná svou obranu postavila pouze na tom, že konečné vyúčtování, respektive odstoupení od smlouvy o sdružených službách elektřiny jí nebylo doručeno, ale jinak účinně výpočet neoprávněného odběru, který žalobce vypočítal dle vyhlášky, nezpochybnila.9. Tvrdil-li žalobce, že žalovanou opakovaně vyzýval ke zpřístupnění odběrného místa a dokládal to výzvou k zpřístupnění odběrného místa z 6. 3. 2023 v 8:00, soud považoval tvrzení žalobce za prokázaná. Jeho verzi rovněž potvrzují fotografie pořízené pracovníky externí firmy zmíněné shora o průběhu demontáže (viz listiny na čísle listu , Anonymizováno, spisu).10. Z protokolu o demontáži se podává, jaký byl učiněn náměr na vysokém tarifu a tento náměr dokládá i pořízená fotografie (viz číslo listu , Anonymizováno, spisu).11. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.12. Podle § 51 odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala, nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, nebo podřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.13. Podle § 17 odst. 3 písm. b) – bod 1. vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon, nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe. Vzhledem k tomu, že žalobce měl k dispozici náměr elektroměru při jeho demontáži, což bylo zmíněno výše, a odhadl zákonem předvídaným způsobem hodnotu počáteční z rozdílu stavů mezi 29. 11. 2022 a 10. 3. 2023, soud vzal jeho tvrzení o množství neoprávněně odebrané energie za prokázané. Žalobce má rovněž právo, jak bylo uvedeno výše, na prokazatelně vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru, které žalobce doložil fakturou od společnosti , právnická osoba, .14. Žalobce prokázal svou skutkovou verzi jednoznačně listinnými důkazy, zejména to, že žalovaná po shora uvedenou dobu odebírala elektrickou energii bez platně uzavřené smlouvy, provedl výpočet spotřeby energie dle zákonem předvídaných pravidel, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal soud na náhradě nákladů řízení částku 9 145 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, deseti paušálních náhrad po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu, sepis žaloby, sepis čtyř vyjádření a čtyři účasti při jednání a cestovného na trase , adresa, za účast při jednání dne , datum, , , datum, , , datum, a konečně 14. 6. 2024. Každá z cest byla žalobcem odpovídajícím způsobem doložena a vypočtena dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 při ceně nafty dle jednotlivého jednání, přičemž první cesta byla správně vyčíslena na 1 394 Kč a další tři byly každá po 1 317 Kč.16. Soud s ohledem na aktuální situaci žalované, která je vedena v insolvenčním řízení, připouští plnění s odkladem na dobu jednoho roku. Tento odklad je v souladu se zásadami spravedlnosti a účelnosti, přičemž bere v úvahu postavení žalované, která se nachází ve fázi oddlužení. Soud shledal, že okamžité plnění by mohlo neúměrně zatížit majetkovou podstatu žalované a ohrozit plnění jejích dalších povinností v rámci insolvenčního řízení.17. Dále soud konstatuje, že přiznaná částka představuje tzv. nový dluh, který vznikl po rozhodnutí o úpadku. Na tento nový druh pohledávky se nevztahuje ochrana v podobě beneficia oddlužení, jelikož takové dluhy musí být hrazeny mimo insolvenční řízení. Žalovaná je proto povinna splnit tuto částku i přes probíhající oddlužení, avšak s přihlédnutím k výše uvedenému odkladu plnění, které soud vztáhl i na náhradu nákladů řízení.