13 C 421/2024-21 — Okresní soud v Liberci

Žalobkyně zahájila řízení o nároky ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou se žalovaným uzavřela přes webové stránky www. , Anonymizováno, .cz dne 12. 6. 2019 její právní předchůdkyně, od které nabyla pohledávky postoupením. Žalovaný vyčerpal částku 41 376,98 Kč, kterou byl povinen vrátit 12. 2. 2024. Jedná se o celkovou výši nároku žalobkyně po provedených platbách, a pokud by soud neuznal nárok z titulu smlouvy, měla by být jistina vrácena z titulu bezdůvodného obohacení. Kromě částky samotné nárokovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne 13. 2. 2024 do zaplacení.K výzvě soudu, aby byla doplněna konkrétní tvrzení k ověřování úvěruschopnosti žalovaného, tj. jeho příjmy a výdaje, které byly posuzovány, a dále tvrzení, jakými konkrétními čerpáními byl úvěr, resp. žalovaná částka vyplacena, sdělila žalobkyně, že žalovaný provedl sedm čerpání v celkové výši 66 481,65 Kč v období od 12. 6. 2019 do 3. 8. 2023. Současně uvedla, že celkem žalovaný uhradil podle platební historie 93 018,74 Kč. Úvěruschopnost její předchůdkyně propočítávala jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, aby zbývalo životní minimum a placená částka byla maximálně ve výši 90 % rozdílu mezi výdaji a příjmy. Žádné konkrétní ani zjištěné příjmy ani výdaje však neuvedla, mělo být nahlíženo do přístupných rejstříků a databází, a vycházeno z prohlášení žalovaného, že má pravidelný příjem a je schopen úvěr splácet, proto nebylo pojato důvodné podezření o neschopnosti žalovaného vše splatit.Žalovaný se v průběhu řízení písemně nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání pak přišel muž bez jakýchkoliv dokladů, který nebyl schopen prokázat svou totožnost s tím, že na jakousi půjčku stále platil a pořád mu byl vykazován dluh a nebyly mu zohledňovány platby. Na žalobkyni tak zůstalo za situace, kdy nárok nebyl relevantně uznán, ani učiněny rozhodné skutečnosti nespornými, aby rozhodné skutečnosti pro věc prokázala, a to poté, co je v potřebném rozsahu bude tvrdit. V prvé řadě to platí pro zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením samotné smlouvy, kde ani k výzvě soudu nebyly tvrzeny konkrétní skutečnosti k příjmům a výdajům žalovaného, které by se mohly vůbec stát předmětem dokazování.Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně, kterou nebylo možno opětovně vyzvat k doplnění a poučit, a rozsahu doplněných tvrzení, nebylo ani k čemu provádět dokazování. Sama žalobkyně za situace, kdy nedoplnila žádná konkrétní tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti, a sdělila, že uhrazeno žalovaným bylo více, než kolik bylo čerpáno, sdělila vše potřebné pro rozhodnutí.Právně měla být uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která dále podléhá zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.). Podle § 86 z. s. ú. je povinností poskytovatele úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, čehož si byla žalobkyně zjevně vědoma, neboť rovnou v žalobě sdělovala, že nárokuje vrácení úvěrové jistiny případně z titulu bezdůvodného obohacení, a k jednání, kde by mohla být vyzvána k doplnění tvrzení a poučena o následcích, se nedostavila. Tomu tak skutečně je, neboť pokud žalobkyně neunese jak břemeno tvrzení, tak důkazní v tom směru, že byla řádně splněna tato povinnost, a že smlouva o úvěru byla uzavřena až poté, co bylo zjištěno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná. Současně je stanoveno, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou úvěrovou jistinu, ovšem jen ji, a navíc v době přiměřené jeho možnostem.Sama žalobkyně ve svých tvrzeních předestřela, že žalovaný uhradil více, než kolik mělo být načerpáno, tj. nezbylo tu již nic, co by měl povinnost z absolutně neplatné smlouvy vrátit. Žaloba, kterou by bylo možné z titulu speciálního bezdůvodného obohacení vyhovět jen co do povinnosti vrátit to, co bylo čerpáno a ke dni rozhodnutí nebylo vráceno, byla zamítnuta. Vyjma případně nevrácení jistiny není možné z takto neplatné smlouvy přiznat ani žádné jiné smluvní nároky, a stejně tak podle ní nenastává ani prodlení. Splatnost by mohla nastat až dle tohoto rozsudku, v jím stanovené lhůtě, a tedy směrem do budoucna, dle speciální úpravy v z. s. ú., viz rozhodnutí NS ČR ve sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kde uvedl, že již dle textu samotného zákona a tedy čistě gramatickým výkladem ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. lze zjistit, že toto ustanovení upravuje speciálně dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, aniž by se tak uplatnila obecná pravidla pro vydání bezdůvodného obohacení. Zamítnuta proto byla žaloba v celém rozsahu, včetně příslušenství z titulu prodlení.V řízení jako úspěšná strana by měl právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaný, kterému ale žádné nevznikly, proto nebyly přiznány nikomu.