20 C 226/2025-35 — Okresní soud v Liberci

, Jméno manžela, se domáhal rozvodu manželství uzavřeného s , Jméno manželky, dne , datum, před Magistrátem města , Anonymizováno, . Uvedl, že manželství bylo zpočátku spokojené, později se začali odcizovat z důvodu rozdílných povah, životních postoj a představ o budoucnosti. Krize v manželství vyústila k faktickému ukončení soužití v listopadu 2024 a definitivně 19. 3. 2025, následovalo zrušení společné domácnosti, kdy se manželka odstěhovala od manžela., Jméno manželky, s rozvodem souhlasila a k návrhu manželů se připojila a předložila souhlasné prohlášení z 2. 12. 25. K jednání se z důvodu nemoci nedostavila.Protože manželka je cizí státní příslušník, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě je manželka občanem Slovenské republiky, manžel je občanem České republiky, jedná se tedy o státy, které jsou členem Evropské Unie.Pravomoc, mezinárodní příslušnost, českých soudů vyplývá z čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019 ze dne 25. 6. 2019, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, Brusel II ter, přičemž místní příslušnost Okresního soudu v Liberci je dána v souladu s zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.Rozhodným právem je právo České republiky dle § 50 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZMPS“), ve spojení s § 49 ZMPS.Soud provedl důkaz oddacím listem, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne , datum, před Magistrátem města , Anonymizováno, . Manželství je zapsáno v knize manželství Matričního úřadu vedeného Magistrátem města , Anonymizováno, ve svazku , Anonymizováno, , roč. , Anonymizováno, , strana/list , Anonymizováno, , poř. č. , hodnota, .Rovněž v souladu s procesním předpisem provedl soud účastnický výslech manžela Přestože přítomnost obou manželů při jednání o rozvod manželství je zásadně nutná, vč. jejich výslechu, umožňuje ust. § 389 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), rozhodnout i při upuštění od výslechu manželů, ev. jednoho z nich, bylo-li by to spojeno s velkými obtížemi. V případě manželky bylo shledáno, že její účastnická výpověď by byla spojena s velkými obtížemi. Manžel proti takovému postupu neměl výhrad. Z těchto důvodů (a výslovného připojení manželky k návrhu) je možné upustit od výslechu manžela ve smyslu § 389 z. ř. s.Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Dle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Dle § 743 odst. 3 o. z. se manželé mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde.Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, když ani jeden z manželů nejeví o pokračování v něm zájem a nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu.Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl.Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.