13 C 166/2025-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně podala žalobu s tím, že od společnosti , právnická osoba, . smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 nabyla pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru na 8 500 Kč poskytnutého žalované 16. 4. 2024, který měla žalovaná splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 3 570,49 Kč a s úrokem 251,51 Kč nejpozději 16. 5. 2024. Společnost , právnická osoba, . tuto pohledávku koupila od původního poskytovatele úvěru, který jej vyplatil na bankovní účet žalované v den uzavření smlouvy.2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná a k nařízenému jednání se nedostavila.3. Soud se zabýval tvrzenou aktivní věcnou legitimací k vedení tohoto řízení, ale nenalezl v přílohách zaslaných žalobkyní spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žádnou smlouvu mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, .4. Žalobkyně uváděla, že obě smlouvy o postoupení pohledávek jsou součástí žalobního návrhu, předložila však dílčí smlouvu mezi jinými stranami, podle které měly být pohledávky sepsané v datové pásce a pak seznam pohledávek, patrně od druhé (jiné) smlouvy, který se týkal smlouvy rámcové. Mezi jakými stranami a kdy a za jakých pravidel uzavřené, však nelze zjistit. Rámcová smlouva nebyla předložena žádná a ani navržena k důkazu, kdy navíc žalobkyně ani důkaz žádnou ze smluv nenavrhla, pouze tvrdila, že takové smlouvy byly uzavřeny., právnická osoba, postoupení pohledávky dochází na základě smlouvy, a věřitel (kterému náleží pohledávka za dlužníkem) může podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) své pohledávky, postoupit jako celek nebo i částečně i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Tím práva k pohledávce získává, a tedy i aktivní věcnou legitimaci k vedení soudního řízení o ní, postupník. Jelikož není věřitelem, musí prokázat, že pohledávku skutečně nabyl, aby mu mohla být přiznána.6. Jestliže žalobkyně tvrdila, že pohledávku nabyla smlouvou o postoupení od společnosti , právnická osoba, . uzavřenou 5. 6. 2025, pak měla v prvé řadě důkaz takovou smlouvou navrhnout, a tuto smlouvu i soudu předložit. Jsou to její tvrzení, pro věc podstatná a zásadní, a jelikož se tak nestalo a žalobkyně se nedostavila k jednání, nemohl ji soud vyzvat a poučit, a žalobkyně se výhody takového poučení vzdala.7. Jelikož žalobkyně neprokázala ani tvrzené nabytí vymáhané pohledávky od společnosti , právnická osoba, ., nemělo smysl provádět jakékoliv další dokazování. Pokud neprokáže, že je oprávněna tvrzenou pohledávku vymáhat, jsou ostatní skutečnosti nerozhodné, a jejich prokázání by na výsledku nic nezměnilo.8. Za situace, která nastala, neustála v řízení žalobkyně ani svou aktivní věcnou legitimaci, a žaloba tak byla zamítnuta. V řízení byla plně úspěšná žalovaná, a měla by tedy nárok na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož jí ale žádné nevznikly, nebyly soudem ani přiznány.