13 C 99/2025-38 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně zahájila řízení o úhradu služeb a dodávek poskytnutých žalované v návaznosti na smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou s ní uzavřela s tím, že kromě telekomunikačních služeb jednak prodala žalované zařízení s nimi související, a jednak žalovaná mohla prostřednictvím sítě žalobkyně i provádět třetím stranám platby. Splatnost byla vždy navázána na měsíční vyúčtování vystavovaná na vše společně. Žalované prodala jednak dodatkem ze dne 16. 7. 2020 na splátky set-top-box, který byla povinna splatit ve 48 splátkách po 49 Kč, ale všechny služby byly ukončeny pro neplacení dříve, a proto byl doúčtován zbytek kupní ceny jak za set-top-box, tak za modem. Ten žalované prodala dodatkem ze dne 12. 12. 2021 a splacen měl být v 60 splátkách po 99 Kč.2. Konkrétně tak žalovala za období od 20. 8. 2023 do 19. 9. 2023 dle vyúčtování č. , hodnota, splatného 13. 10. 2023 splátku modemu 99 Kč, splátku STB 49 Kč a v tomto období provedených 32 plateb přes SMS po 25 Kč za celkem 800 Kč a 115 plateb přes internet ve výši 6 349,42 Kč, a tedy po odečtení platby 1500 Kč, celkem dluh 5 797,42 Kč.3. Za období od 20. 9. 2023 do 19. 10. 2023 dle vyúčtování č. , hodnota, splatného 14. 11. 2023 nárokovala splátku modemu 99 Kč, splátku STB 49 Kč, a 2x 25 Kč za platby přes SMS, a 67 plateb přes internet ve výši 3 652,35 Kč, a tedy celkem 3 850,35 Kč.4. Naposledy pak dle vyúčtování č. , hodnota, se splatností 13. 12. 2023 splátku modemu 99 Kč, zesplatnění zbývající splátky jeho kupní ceny 3 663 Kč, splátku STB 49 Kč a 343 Kč na zesplatněné kupní ceny STB, tj. celkem 4 154 Kč. Ode dne po splatnosti vyúčtování uplatnila i zákonný úrok z prodlení 15 % ročně do zaplacení.5. Žalovaná před jednáním zaslala doklady o provedených platbách po 1 300 Kč, a při jednání uvedla, že má uzavřený splátkový kalendář. Vyřizovala ho s pracovnicí žalobkyně, která jí potvrdila, že jde o všechny dluhy a celkovou částku, kterou má zaplatit. Nic jiného, než co splácí, by dlužit neměla. Potvrdila, že vyúčtování dostávala emailem, nyní už je nemá, jakož i to, že existuje rozhodnutí ČTÚ na část žalovaných vyúčtování, které se týká samotných elektronických služeb. Nic jiného ale už nedluží, a to jí i před splátkovým kalendářem žalobkyně potvrdila.6. Soud provedl důkaz jednotlivými vyúčtováními, ze kterých zjistil, že nárokované částky se týkají tvrzených položek výše, jde o části vyúčtování, které se netýkají samotných elektronických komunikací. Částky souhlasí s částkami, které žalobkyně nárokuje. Současně z rozhodnutí ČTÚ soud zjistil, že zbývající částky tvoří zbytek vyúčtování, a že žalobkyni byly přiznány tyto platby z těchto vyúčtování, které v součtu s tím, co nárokuje v tomto řízení, dávají celkovou částku z vyúčtování tvrzených čísel.7. Žalobkyně sama dále předložila splátkový kalendář v reakci na platby dokládané žalovanou, ze kterého soud zjistil, že celková částka, která je rozpočítána do splátek žalované, je částkou za samotné elektronické služby, přiznanou rozhodnutím ČTÚ, správním poplatkem uloženým tímto rozhodnutím žalované k náhradě, a dále je vyčíslen úrok dle rozhodnutí. Zásadní je ale to, že v rozpisu splátkového kalendáře žalobkyně uvádí skutečně, jak tvrdila žalovaná, že rozdílové částky z vyúčtování, uplatněné v tomto řízení, jsou vyrovnané. Tj. je pravda, že splátky žalované se týkají jiného dluhu než žalovaného v tomto řízení, jak žalobkyně tvrdila, ale žalobkyně současně ve splátkovém kalendáři potvrdila, že ostatní části vyúčtování, a tedy dluh z tohoto řízení, je vyrovnán.8. Ve věci se jedná jednak o spor z titulu kupní smlouvy upravené v § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a jednak o další smluvní plnění, spočívající ve službě provádění plateb prostřednictvím sítě žalobkyně formou SMS či i jinak, kdy se je účastník zavazuje hradit k rukám žalobkyně. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V rámci široké smluvní volnosti si strany mohou ujednat jak výši ceny, tak i otázku splatnosti těchto nároků dle svého uvážení, a dále to, že bude kupní cena rozložena do splátek, a kdy vznikne povinnost doplatit jednorázově. Rovněž si strany mohou ujednat i další poskytované služby a uzavřít i jakoukoliv jinou smlouvu, než zákonem upravený typ dle § 1746 odst. 2 o. z. např. právě možnost provádění plateb prostřednictvím sítě žalobkyně.9. Žalobkyni na základě smlouvy vznikl nárok na úhradu kupní ceny, stejně tak za poskytnutá plnění, což mezi stranami nebylo sporné (že tvrzenou smlouvu uzavřely, a že plnění dle ní, které nárokuje, žalobkyně poskytla). Stejně tak nebylo sporné, že došlo k vyúčtování nároků uvedenými vyúčtováními, a ta byla žalované doručena, čímž nastala splatnost. Spor zůstal v rovině, zda uplatněné pohledávky žalobkyně jsou dlužné či nikoliv. Přiznat v soudním řízení lze toliko dluh, který existuje, neboť splněním dluhu závazek podle § 1908 odst. 1 o. z.10. Žalobkyně ve splátkovém kalendáři, který podepsala, potvrdila, že žalované dluhy jsou vyrovnány. A to u každé konkrétní položky a částky zvlášť a výslovně, tedy jak částka 5 797,42 Kč, resp. včetně tvrzených 1500 Kč předchozí úhrady 7 297,42 Kč, tak 3 850,35 Kč, i 4 154 Kč. Za této situace jí není možné vyhovět, neboť žalobu nelze než shledat nedůvodnou, když podle jí vystaveného dokladu, který podepsala, je potvrzeno, že žalované částky jsou vyrovnány, a závazky žalované, učiněné předmětem tohoto řízení zanikly. Žaloba proto byla zamítnuta.11. V řízení byla z hlediska výsledku úspěšná žalovaná, která tak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí v řízení žádné nevznikly, nebyly nikomu přiznány.